Dva američtí vtipálci vystupující pod jmény Jamie Lindsay and Peter Boyle napsali odborný článek o tom, že penisy ve skutečnosti neexistují. Je to jen mužský šovinistický výmysl sloužící k utlačování žen. Nazvali to „post-strukturální diskurzivní genderovou teorií,“ text dostal pozitivní hodnocení v recenzním řízení a byl otištěn v celkem prestižním vědeckém časopise Cogent Social Sciences. Až poté vtipálci přiznali, že to byl žert.
Čtenář má možná pocit, že většina profesionálních aktivistů si z nás jen dělá legraci. Jenže ono je to složitější. Aktivistů jsou statisíce, a když chcete upoutat pozornost (a otevřít si tak cestu k dobrému pracovnímu místu a nejzajímavějším grantům), musíte říkat větší a větší pitomosti. V posledních měsících se tak stává hitem požadavek na „vyhlazení bílé rasy“ (white genocide). Volají po ní běloši z blahobytné vyšší třídy a jiní běloši ze stejné třídy jim za to tleskají. Není ale třeba se bát, zatím jedinou obětí je biolog Bret Weinsten, proti kterému se vede kárné řízení za to, že odmítl opustit svou kancelář, i když byl na univerzitě vyhlášen Den bez bělochů. Není to jen americká záležitost, první konference se zákazem vstupu bělochům už proběhla v Paříži.
Hitem se stává požadavek na „vyhlazení bílé rasy“ (white genocide). Volají po ní běloši z blahobytné vyšší třídy a jiní běloši ze stejné třídy jim za to tleskají.
To Češi zase zklamali. Však je už Bedřich Engels označil za reakční národ. Takže místo bílé genocidy jsme naopak pořádali Den bílého heterosexuálního muže, částečně i na parlamentní půdě. Během dvou dnů jsme rozbili snad veškerá dogmata politické korektnosti – na nejrůznějších úrovních, od pivně lidové až po solidně akademickou. Však to taky pár profiaaktivistů nezkouslo a přišlo nám udělat hysterickou scénu.
Mezi těmi výkřiky mne jednoznačně nejvíc zaujala teze, se kterou přišel zástupce Sorosovy Otevřené společnosti. Studium gender studies je prý obtížnější než technická kybernetika. Od té doby se k tomu občas vracím a skutečně. Je celá řada otázek, na které vám žádný technický kybernetik odpovědět nedokáže.
- Jestliže jsou holčičky ve školách diskriminovány tolik, že vláda musí vynakládat peníze na speciální programy na jejich ochranu, jak je potom možné, že se na vysokou školu dostane skoro o polovinu víc holek než kluků (ačkoliv mají stejně výkonné mozky)?
- Když je „toxická maskulinita“ tak strašným problémem, proč většina žen preferuje výrazně maskulinní muže?
- Proč média pořád opakují, že ženy údajně mají nižší platy, když statistiky ukazují, že celý rozdíl lze vysvětlit faktory jako počet odpracovaných let, počet hodin odpracovaných týdně a ochota dojíždět? Neprovdanné bezdětné ženy vydělávají v průměru o pětinu více než muži.
- Kde končí těch 180 miliard korun (v přepočtu), které Evropská unie vydává na „gender mainstreaming.“
Autor je sociolog a předseda organizačního výboru Dne bílého heterosexuálního muže