Mezi těmi, kdo čekají na výsledky amerických prezidentských voleb se zvláštním napětím, jsou jistě výzkumníci Gallupova ústavu.

Zatímco většina ostatních tvrdí, že šance jsou naprosto vyrovnané, respektive Obama má nepatrně navrch, hovoří Gallup o výrazné převaze Mitta Romneyho. Všichni přitom vychází ze stejných dat.

Jak je to možné? Zkusíme na chvíli přirovnat dotazníkový výzkum k fotografii. Na obrázku vidíme dva lidi, kteří se dotýkají v několika bodech. Jedna z postav má levou nohu vykročenou dopředu, zatímco pravou ohnutou dozadu. Druhá postava to má naopak. Protože jsme zkušení prohlížeči fotografií, poznáme, že  fotografie zobrazuje tanec. To znamená, že si dokážeme představit celý plynulý pohyb, z nějž je na obrázku zachycena pouze setina sekundy. Bez představy plynulého pohybu by pro nás byla momentka nepoužitelná.

Také při dotazníkovém výzkumu vytváříme takovou momentku. Jenže – na rozdíl od prohlížení fotografie – je mnohem obtížnější představit si celý plynulý děj (nezapomínejme, že ve vzorku jsou smíchané různé skupiny, které se často přesouvají opačným směrem). To je jeden z důvodů, proč učebnice zdůrazňují, že dotazníkový výzkum není nástroj vhodný pro poznávání reality. Dotazníkový výzkum je nástrojem pro ověřování pravdivosti hypotéz.  Měli bychom tedy předem říci: Pokud ti dva lidé opravdu tančí, bude se špička nohy nacházet v tomto bodě a loket se bude nacházet v tomto bodě. Potom se podíváme na fotografii, změříme polohu bodů a naše hypotéza o tanci bude potvrzena nebo vyvrácena.

Zjištění Gallupu vychází ze skutečnosti,  že většina amerických bělochů volí vždy pravicového kandidáta, zatímco etnické menšiny volí vždy levicového.

Výzkumníci volebních preferencí mohou zcela mechanicky sčítat počty odpovědí ve prospěch jednotlivých kandidátů. Nemusí se starat, co respondenti takovými odpověďmi myslí. Tak byl prováděn třeba výzkum České televize, který letos skončil takovou ostudou (o tom jsem napsal více zde). Ale lidé z Gallupova ústavu postupovali tak, že lidi rozdělili na různé skupiny podle věku, příjmu, místa bydliště, povolání, manželského stavu, politických názorů apod. a poté přemýšleli o každé skupině zvlášť – jak přemýšlí, jaké jsou její priority, jestli vůbec půjdou k volbám, koho by volili, co by je mohlo přimět k změně názorů apod.

Vznikl tak plastický obraz, který obsahuje různé skupiny voličů a snaží se zachytit i změny názorů a důvody těchto změn. Teprve na základě toho vzniká hypotéza o výsledku nadcházejících voleb. Když zjištění Gallupu hodně zjednodušíme, vychází ze skutečnosti,  že většina amerických bělochů volí vždy pravicového kandidáta (pro levicového prezidenta hlasovali naposled v roce 1976), zatímco etnické menšiny volí vždy levicového (Asiaté volí také napravo, ale nejsou dost početní, aby hráli významnou roli). Letos přijde podle Gallupu k volbám více bělochů a méně etnických menšin než před čtyřmi lety. Dokonce i když menšinové voliče osobně navštíví brigádníci najatí Demokratickou stranou, připomenou jim volby a pokusí se je doprovodit do volební místnosti, zůstane hodně z nich doma. Rozdíl to bude dostatečný, aby dal Romneymu pohodlné vítězství, tvrdí Gallup.

Zejména mezi bílými voliči se projevuje tendenci podpořit v těžké situaci stávajícího vůdce. 

Hypotézy tedy byly vyřčeny a můžeme jen čekat na jejich testování reálným životem. Kartami ještě může zamíchat hurikán Sandy. Podle výsledků minivýzkumu, který publikoval John Zogby (další významný expert na volební chování) hraje hurikán pro Obamu. Zejména mezi bílými voliči se projevuje tendenci podpořit v těžké situaci stávajícího vůdce. A snížení náskoku mezi bílými by pro Romneyho znamenala, že musí dostat k urnám více bělochů.

Podle  lístků, které byly do volebních uren vhozeny s předstihem, je na tom lépe Romney. Ale vyčkejme do konce týdne. Pokud bude Romneyho výhra skutečně jednoznačná, bude dalším vítězem Gallupův ústav. Vlastně by tak zopakoval historický úspěch z roku 1936, kdy – v rozporu s většinou konvenčních prognóz – předpověděl volební vítězství Franklina D. Roosevelta.

Dalším vítězem by pak byl jiný známý analytik a bývalý Clintonův poradce Dick Morris, který už od května tvrdí, že pečlivá analýza dat ukazuje, že Obama směřuje k drtivé porážce. A zesměšnil by se naopak nobelista Paul Krugman, který už několik týdnů píše do NYT pravidelné sloupky (minimálně jednou týdně) o charakterových vadách Mitta Romneyho a děsivých dopadech jeho případného prezidentství. Do sobotních NYT napsal „Jestli si myslíte, že je to těsné, jste hlupák“ a předpověděl jednoznačné vítězství stávajícího prezidenta. Pro mne osobně je to nejsilnější argument pro Romneyho. Krugmanovy předpovědi totiž v posledních letech spolehlivě fungují naprosto spolehlivě. Pokaždé se stane opak.

Původně publikováno 5. 11. 2012 na hampl.blog.vsem.cz.