O svobodě projevu. O tom, že bohatí lidé plánují odchod z České republiky. A o protiislámském rozsudku švýcarského soudu.
Proč je důležité využívat svobodu projevu, včetně krajních poloh, jako jsou pálení vlajek, pálení koránu nebo třeba vystrkování holého zadku. Je jasné, že takové formy vyjadřování politických postojů nepatří do běžné každodenní komunikace. Ale na druhou stranu, pokud se jich zřekneme, můžeme snadno přijít i svobodu projevu jako takovou.
Vlády totiž jen zcela zřídka zakazují něco, co lidé běžně dělají. Mívá to spíš následující polohu.
- Víme, že je něco povolené, ale my se rozhodneme, že to nebudeme dělat. Takzvaně, abychom zbytečně neprovokovali.
- Že se to nedělá, je akceptováno jako dlouhodobý zvyk.
- Pak to vláda zakáže a zpravidla to nenarazí na odpor. Nikomu to nevadí, protože beztak nejsme zvyklí to dělat.
- Pokud po čase zjistíme, že ten typ projevu potřebujeme, už je pozdě. Co bylo zakázáno, to už nebude povoleno.
- A šroub se přivírá. Po zákazu pálení Koránu přijde zákaz kritiky koránu. Potom zákaz diskuze o Koránu. Potom zákaz diskuze o jakémkoliv aspektu islámu. Potom zákaz obhajování vlastní kultury…
A to všechno je jenom logický důsledek toho, že jsme se vzdali takových zdánlivě zbytečných věcí, jako práva jíst vepřové blízko mešity.
Samozřejmě, krajní polohy svobody projevu nemůžeme používat pořád. K tomu nejsou určeny. Ale je-li svoboda projevu ohrožena, je hrozně důležité, aby se našli lidé, kteří mají odvahu po nich sáhnout.
Samozřejmě, krajní polohy svobody projevu nemůžeme používat pořád. K tomu nejsou určeny.
J&T Banka si nechala provést výzkum mezi dolarovými milionáři, tedy mezi lidmi, kteří mají 50 milionů korun a víc. A myslím, že ten výsledek je šokující víc než jakékoliv vládní prohlášení. Většina z nich vážně uvažuje o odchodu do ciziny, protože mají za to, že sem přijde tolik migrantů, že tady nebude možné rozumně žít. Ne, pár z nich. Většina!
Pro nás mají různá chlácholivá ujištění o tom, že k nám stejně žádní migranti nechtějí a že muslimů je tady tak málo, že to vlastně ani nestojí za řeč. Spousta z nich podporuje současné vládní strany a třeba se i na veřejnosti vyjadřují proti tzv. extrémistům. Dost z nich na současném systému docela slušně vydělává. Ale mají svoje informace, a vědí, že to je opravdu vážný průšvih. Že trend směřuje k tomu, že tahle země – jak ji známe – že prostě zmizí. Nebo přesněji, že se z ní stane nějaká verze islámského státu.
Ale nezáviďme jim. Ono to totiž vypadá, že nebude, kam se stěhovat. Clintonová se už nechala slyšet, že podpoří omezené zavádění islámského práva šaríja, kanadská vláda už ohlásila ambiciózní program boje proti islamofobii, což by fakticky mělo znamenat výrazné omezení občanských práv všech nemuslimů, v austrálii sice vyřešili imigraci, ale tamní muslimové jsou stále agresivnější… ono je to spíš tak, že buď si ubráníme svojí zemi nebo nebude kam utíkat. To platí pro chudáky i milionáře.
ono je to spíš tak, že buď si ubráníme svojí zemi nebo nebude kam utíkat. To platí pro chudáky i milionáře.
Dobrá zpráva ze Švýcarska. Tamní soudy v dalším sporu potvrdily už dřívější stanovisko, že hladká integrace do tamní společnosti je důležitější než svoboda praktikovat své náboženství, minimálně v případě muslimů.
Prakticky to znamená, že muslimští přistěhovalci se buď přizpůsobí švýcarským zvykům, nebo nemůžou dostat azyl. Žádné požadavky na speciální zacházení nebo speciální stravu, žádné diskriminační žaloby. Kdo se o to pokusí, ten nemá co dělat ve Švýcarsku.
Přesně to potřebujeme zavést i v České republice. Je taky jasné, že to může narazit u ústavního soudu. Což je odpověď na otázku, jestli potřebujeme vlastence v poslanecké sněmovně nebo v senátu. Potřebujeme obojí. Bez poslanecké sněmovny neprosadíme potřebné zákony. Bez senátu nezajistíme jmenování takových soudců, kteří ty zákony podpoří. Což nic nemění na tom, že jakmile to bude možné, měl by být senát zrušen, resp. nahrazen zástupci regionů.
...hladká integrace do tamní společnosti je důležitější než svoboda praktikovat své náboženství, minimálně v případě muslimů.
