Ta otázka se vznáší ve vzduchu po každých volbách. Typickým voličem jedné strany je městský vysokoškolák, typickým voličem opačné strany je člověk z malého města, který se živí rukama.

Proč ten rozdíl? Jedni tvrdí, že je to tím, že ideologie neomarxismu zvýhodňuje městské vysokoškoláky, protože jim nabízí místa v byrokratických aparátech, dotace a nejrůznější výhody. Proto tito lidé volí jinak. Druhá možná odpověď říká, že rozdíl ve volebním chování je způsoben rozdílem v analytických schopnostech. Vysokoškoláci údajně volí jinak, protože jsou chytřejší a jsou schopni lépe poznat, který kandidát je ten správný. Tato teorie plní mediální prostor, a často ji slyšíme od nejrůznějších celebrit (je zajímavé, že herečka se základním vzděláním se cítí patřit mezi ty nejvzdělanější).

Čím nafoukanější, tím hloupější. To je zcela ve shodě s intuitivním očekáváním.  Kvůli tomu se ani nemusel dělat výzkum.

Který z výkladů je správný? Nemusíme spoléhat na odhady, ale můžeme opřít odpověď o tvrdá data. Nemáme sice výzkum IQ voličů jednotlivých stran, ale je tu výzkum vztahu mezi inteligencí a sympatiemi k politickému feminismu. Z jiných výzkumů zase víme, že je souvislost mezi sympatií k feminismu a sympatiemi k hranicím otevřeným pro migranty, bojem proti údajné globální klimatické změně, Evropské unii apod. Víme také, že sympatie k těmto neomarxistickým směrům rostou podél politického spektra – od SPD na jedné straně k Pirátům na straně druhé. Ten vztah není úplně stoprocentní, nicméně rozdíly mezi skupinami se na jeho základě měřit dají.