Otázka týdne z 31. ledna 2020

„Stav výuky sociálních věd je naprosto tristní! Dnes se na nějaký z nich dostane téměř jakýkoliv zájemce. A pokud jde přímo o sociologii, jen na Univerzitě Karlově existují tři konkurenční katedry. To znamená, že když se uchazeč nedostane na jednu, jde na další. A protože je kvůli financování pro vysokou školu důležité, aby se na ní každý student, pokud možno, udržel co nejdéle, úroveň poskytovaného vzdělání se musí zákonitě snižovat. A týká se to už i akademických pracovníků. Zatímco předešlé generace sociálních vědců, bez ohledu na daný režim, vycházely z toho, že je nutné skutečně prostudovat velké množství literatury nebo důkladně pracovat s příslušnými statistickými daty či modely, ta nejnovější už takovouto intelektuálně komplikovanou činnost za žádnou nutnost často nepovažuje. Nejlépe to veřejnost může pozorovat na tom, že to, co bylo dříve tématem vhodným pro seminární práci, je dnes již často předmětem práce diplomové. Známý je zejména příklad práce z Fakulty humanitních studií UK na téma genderových aspektů Ferdy Mravence. Navíc danou práci vedla samotná šéfka katedry genderu!“     

To jsem uvedl v již slavném rozhovoru pro Učitelské noviny.

Co se děje s těmi, kdo přijati nejsou? Nastoupí tito mladí lidé do výroby? Nebo aspoň do McDonalda?

Redaktorka Aktuálně oponovala takto: „Realita je přitom přesně opačná, humanitní obory veřejných vysokých škol patří dlouhodobě mezi nejvýběrovější. Například Filozofická fakulta UK v minulém akademickém roce přijala pouze 28 procent z přihlášených uchazečů. Spolu s Hamplem zmíněnými fakultami sociálních věd a humanitních studií jde v průměru o 38 procent přijatých uchazečů.“

Jak to tedy je ve skutečnosti? Opravdu jsou humanitní obory výběrové?

Pokud chceme znát pravdu, musíme položit jinou otázku: Co se děje s těmi, kdo přijati nejsou? Podle redaktory Aktuálně jich je 62%. Nastoupí tito mladí lidé do výroby? Nebo aspoň do McDonalda?

Samozřejmě, že ne! Každý uchazeč má totiž možnost podat neomezený počet přihlášek na různé vysoké školy.  Podat dvě až tři přihlášky je běžné, a jsou i tací, kteří jich podají třeba pět.

Vezměme si ukázkový příklad uchazeče o studium sociologie, který podá přihlášku na filosofickou fakultu, fakultu sociálních věd a fakultu humanitních studií. Na jednu z nich nakonec nastoupí, dvě přihlášky tedy zůstanou nevyužity. Podle redaktorky Aktuálně Martiny Heroldové tak došlo k tomu, že „přijata byla pouze třetina uchazečů.“ A to si představme, že by ten uchazeč podal ještě čtvrtou přihlášku na politologii a pátou na gender. Potom by byla přijata pouze pětina uchazečů!

...přihláška na humanitní obor je vyplněna pouze jako „záchranná“ – pro případ, že by uchazeče nevzali na práva ani na ekonomku.

A ono to může být ještě horší. Třeba tak, že přihláška na humanitní obor je vyplněna pouze jako „záchranná“ – pro případ, že by uchazeče nevzali na práva ani na ekonomku.

To neznamená, že neexistují výběrové humanitní obory. Třeba na psychologii je tradičně přetlak uchazečů, stejně tak na některé jazyky. Ale tvrdit, že gender nebo „studia neziskového sektoru“ jsou výběrové obory, to je zcela mimo realitu.

Bez ohledu na to, kolikrát mne slečna Heroldová nazve dezinformátorem a lhářem.