Otázka týdne z 11. září 2020
Jaká je pravda o 5G? Na jedné straně slyšíme varování, že dopady na obyvatele budou smrtící nebo alespoň zdravotně fatální. Proti tomu čteme ujišťování, že nová technologie je naprosto neškodná.
Na jedné ze stran sporu jsou spíše alternativně smýšlející lidé, na druhé straně spíše představitelé oficiálních institucí, ale to ještě nedává žádnou záruku pravdivosti. I když můžeme mít sklon důvěřovat spíš těm nebo oněm, jisti si být nemůžeme.
Prosadit nějaký příběh v médiích (mainstreamových nebo alternativních) je jedna věc. Zajímavější ale je, co říkají recenzované studie. To jsou takové studie, které - než byly zveřejněny – musely projít zkoumavou oponenturou respektovaných expertů v oboru. Toto posuzování by mělo probíhat anonymně (posuzovatel neví, kdo je autorem textu) a předmětem posuzování by měly být použité výzkumné metody, čistota argumentace, logická jasnost, způsob výpočtu apod. Nikoliv sympatie nebo shoda názorů! Samozřejmě, i kolem recenzovaných studií se dá podvádět. A také se občas podvádí. A samozřejmě, že i členové vědecké komunity se mohou mýlit (nebo být manipulováni stejnými granty). Přesto platí, že takové publikace jsou mnohem spolehlivější než běžné články.
A samozřejmě, že i členové vědecké komunity se mohou mýlit (nebo být manipulováni stejnými granty).
Když se podíváme do recenzovaných vědeckých časopisů jako Toxicology Letters, International Journal of Hygiene and Environmental Health, Public Health, Electromagnetic Radiation Safety či Oncology Letters, rychle si všimneme, že převládá následující stanovisko: Nelze vyloučit negativní dopady technologie 5G na lidské zdraví. To není ani apokalyptická představa masového vymírání ani bezstarostná bagatelizace „nic nehrozí.“ Ve skutečnosti v tuto chvíli nikdo nemá jistotu.
Nicméně nabízí se jiná otázka. K čemu vůbec potřebujeme 5G? Proč utrácet miliardy nebo dokonce desítky miliard za rychlejší internet v mobilu? Že to platí „soukromé subjekty“, tím není problém méně palčivý. Pokud mobilní operátoři zaplatí obrovskou investici, budou nuceni dostat své peníze zpátky. Takže je nakonec stejně zaplatíme my.
Proč utrácet miliardy nebo dokonce desítky miliard za rychlejší internet v mobilu?
Proč je tak důležité, aby mohlo pár puberťáků a technických nadšenců sledovat filmy v lepší kvalitě nebo hrát složitější hry? Powerpointové prezentace tvrdí, že vzniknou celá nová odvětví, že dojde k radikální přeměně zdravotnictví, továrny začnou být řízeny na dálku… znáte to, fantazie nemá hranic. Nicméně je skutečně možné, že nějaké nové služby využívající velmi rychlý mobilní internet vznikat začnou.
V této souvislosti je dobré připomenout postřeh, který už v 80. letech formuloval guru managementu Peter Drucker. Od chvíle, kdy se nová technologie objeví, to trvá přibližně 20 let, než začne vytvářet nová pracovní místa. Drucker to tehdy ukazoval na příkladech ze strojírenství, ale zdá se, že v počítačovém světě platí stejné pravidlo. Od zavedení internetu k boomu internetových obchodů a služeb. Od objevu asymetrického šifrování k prakticky použitelnému elektronickému podpisu. Pořád jsme přibližně u 20 let.
Nelze tedy vyloučit, že po roce 2040 se začnou objevovat nové služby založené na superrychlém internetu a že budou vytvářet pracovní místa. Ale ospravedlňuje to současnou obrovskou investici? Nestačilo by sledovat sousední země?
Proč podstupovat i třeba jen malé riziko, když jsou přínosy nulové.
Problém tedy není jen v lidském zdraví, ale ve zbytečném utrácení peněz. I když - proč podstupovat i třeba jen malé riziko, když jsou přínosy nulové. Tedy ony úplně nulové nejsou. Třeba pro herní a zábavní odvětví se nějaké nové příležitosti otevřou. Ale neměly by investiční peníze směřovat spíš do obnovy výroby a zemědělství?