Před pár hodinami přinesl Newsweek zprávu, v jejímž titulku se píše, že „Trump byl poražen Bannonem.“ Ano je tím myšlen ten Steve Bannon, který byl donedávna hlavním Trumpovým stratégem a dodnes se s ní přátelí. Můžete tedy čekat, že se v mainstreamových médiích brzy objeví naprosto pitomé a scestné články. Využíváme náskoku, abychom pořádně vysvětlili, co se stalo.
Neporazitelné duo Bannon - Trump
K pochopení se musíme vrátit přibližně rok před prezidentskou kampaň v USA. Tehdy to vypadalo, že Hillary je absolutně neporazitelná a že ji nikdo nedokáže ani vzdáleně ohrozit. Velké peníze, média, univerzity, byrokratické aparáty, to všechno pracovalo pro ni. Teď se zpětně ukazuje, že pro ni pracovaly i americké tajné služby. A také ji podporovaly všechny zahraniční mocnosti, dokonce i Putinovo Rusko přispělo na její kampaň.
Dalo se tedy čekat, že vše bude mít tradiční průběh. Republikáni vyšlou proti Hillary nějakého solidního konzervativce, ten bude na hlavu poražen, nicméně i pro Republikány budou senátorská a kongresová místa, obě politické strany budou pokračovat ve společných kšeftících a lidé budou mít pocit, že se o něco zápasí.
Jenže se našli dva muži, kteří tuhle představu elit úplně rozvrátili. Donald Trump a Steve Bannon. Donald Trump dodal obličej, obrovskou osobní energii, odhodlání, vlastní peníze a kontakty na lidi, co mohli dát další peníze. Steve Bannon dokázal vzít různé nesouvislé postoje a názory a vytvořit z nich ucelenou politickou ideologii – revoluci proti zavedeným politickým strukturám, bankám, korporacím, profesionálním intelektuálům a velkým médiím. Dokázal dát dobře uchopitelnou podobu tomu, co mnozí cítili, ale nedokázali přesně vyjádřit. Bannon také osobně řídil kampaň. Političtí profesionálové se jim do poslední chvíle smáli, nicméně Trumpův tým smetl politiky podporované oficiálním vedením Republikánské strany, a nakonec i Hillary Clintonovou.
Od revoluce k palácovým intrikám
Trumpův volební výkon je dosud nedoceněný. Měl k dispozici přesně polovinu peněz než jeho soupeřka. Většina médií čtenáře doslova bombardovaly negativními informacemi, v naprosté většině případů nepravdivými. Clintonovou podporovaly všechny celebrity, banky, ale i většina vedení Trumpovy strany. Kromě toho měla Clintonová k dispozici násilnické bandy v ulicích, které přepadaly Trumpovy příznivce, ničily reklamy, vytloukaly okna a zastrašovaly voliče. Trumpův tým vedený Bannonem ale dokázal nejsilnější propagandistickou mašinérii na naší planetě nejen porazit, ale rozdrtit. Vyhrál ve všech sporných regionech. Jen miliony hlasů ilegálních imigrantů pro Clintonovou daly její porážce zdánlivě přijatelnější fasádu. David porazil Goliáše.
Trumpův tým vedený Bannonem ale dokázal nejsilnější propagandistickou mašinérii na naší planetě nejen porazit, ale rozdrtit. Vyhrál ve všech sporných regionech.
A jelo se dál. Trumpův inaugurační projev byl skutečně revoluční. Politickým elitám na celém světě způsobil šok. Trump totiž řekl, že opravdu udělá to, co slíbil v kampani. Tedy poprvé po desítkách let začne dělat politiku pro obyčejné lidi, nikoliv pro příslušníky elit. Jenže se ukázalo, že realita je složitější. Do svého prezidentského týmu vzal Donald Trump revolucionáře z volební kampaně, jenže se bál jejich nezkušenosti. Doplnil je tedy solidními profesionály z éry George Bushe. Navázal na předchozí rozhodnutí, kdy udělal viceprezidentem mainstreamového křesťanského konzervativce, guvernéra státu Indiana Mika Pence.
Zatímco „revolucionáři“ pracovali 12 a více hodin denně, aby naplnili Trumpovy sliby z kampaně, druhá strana se zaměřila na intriky a mocenské hry. Za vydatné pomoci tajných služeb. V polovině února odstřelili architekta bezpečnostní strategie generála Flynna (viceprezident Pence v tom hrál klíčovou roli) a na jeho místo protlačili Harryho McMastera známého mimo jiné názorem, že islám je náboženstvím míru a že Spojené státy mají vojensky napadat sekulární režimy v arabských zemích. Intriky a čistky pokračovaly, až v polovině srpna odešel z Bílého domu i Steve Bannon. Kromě etablovaných konzervativních politiků a byrokratů v tom hrál významnou roli i Trumpův zeť Jared Kushner, bezcharakterní hajzlík, který se podle všeho oženil pro peníze a do jehož osobní firmy investoval peníze George Soros. A svou roli možná hrála i Trumpova marnivost, dovedně šířené pomluvy o tom, že Bannon prý tvrdí, že Trump je hloupý atd…. Tak nebo onak, intrikáni byli úspěšní.
Zrazení voliči
Všechno to dohromady znamená, že z Trumpových předvolebních slibů není plněno vůbec nic a v řadě bodů podniká Trump přesný opak. Největší zklamání souvisí s imigrací. Úplně nejdůležitějším bodem Trumpovy kampaně totiž byl slib výstavby zdi na hranicích s Mexikem a deportace milionů ilegálů. Před pár dny ale Trumpovi vyjednavači dohodli kompromis s opoziční Demokratickou stranou. Vyjednali, že několik milionů ilegálů dostane občanství - výměnou za neurčitý slib zlepšení ochrany hranic, ovšem stavbu zdi to zahrnovat nebude. Sociální sítě byly zaplaveny fotografiemi a videozáznamy, kdy Trumpovi bývalí voliči pálí jeho propagační materiály (dejte si do google „burning maga hat“).
Navzdory tomu všemu je Trump nesrovnatelně méně špatným prezidentem, než jakým byl Obama a jakým by byla Clintonová. Ale na revoluci proti elitám to už nevypadá. Trumpova pozice přitom není úplně špatná. Ztratil podstatnou část svých původních podporovatelů, ale Demokratická strana během posledních měsíců zaujala tak extrémní stanoviska, že se stala nepřijatelnou pro každého, kdo nechce šariju kombinovanou s extrémně pojatými právy transvestitů a státním financování Antify.
Největší hrozbu představují tzv. solidní konzervativci, kteří pochytají hlasy slušných lidí a pak se domluví s neomarxistickými extrémisty
Steve Bannon se mezitím vrátil na místo generálního ředitele serveru Breitbart.com a vyhlásil druhé kolo války. Dnes je již totiž jasné, že hlavní hrozbu pro svobodu nejsou multikulturní a zelení extrémisté. Na nich je na první pohled vidět , co jsou zač. Největší hrozbu představují tzv. solidní konzervativci, kteří pochytají hlasy slušných lidí a pak se domluví s neomarxistickými extrémisty. Docela obyčejně proto, že ti zběsilí ultralevicoví extrémisté jsou děti jejich přátel z nóbl společnosti. 
Když dojde na lámání chleba, cítí víc solidarity s aktivisty Zelených než s těmi obhroublými lidmi, co stávají v šest a živí se fyzickou prací.
Třídní příslušnost silnější ideálů
Konec konců, česká politika je takových lidí plná. S většinou jejich myšlenek se dá souhlasit. Jenže oni je nikdy neprosadí, protože by to znamenalo stát na straně „populistů“ a „hajlujících nácků.“ Dokážou přesvědčeně mluvit o civilizační neslučitelnosti islámu, ale jeho zákaz nikdy nepodpoří. Dokážou mluvit o bezpečnosti, ale nikdy nepodpoří ploty na hranicích s Německem. Nikdy nebudou na straně pracujících lidí, protože se jich štítí. Nedá se s tím nic dělat, jsou tím absolutně prolezlí. Běžní pracující totiž nečtou Chestertona ani neposlouchají Wagnera, zatímco mladý pan Stropnický ano.
Nikdy nebudou na straně pracujících lidí, protože se jich štítí. Nedá se s tím nic dělat, jsou tím absolutně prolezlí
Jenže i když nebudou nikdy na straně normálních lidí, mohou být poraženi. Když jim Steve Bannon vyhlásil válku, začal primárkami v Alabamě, kde stál „extrémista“ Roy Moore proti solidnímu republikánskému politikovi a stávajícímu senátorovi Lutherovi Strangemu. Na straně senátora stálo 30 milionů dolarů, média, osobní zapojení viceprezidenta Pence i opakované vyjádření podpory od Donalda Trumpa.
Před pár hodinami byly vyhlášeny výsledky, „kontroverzní“ Roy Moore vyhrál s 10% náskokem. Další kolo revoluce proti elitám začalo. Mimochodem, prezident Trump působí dojmem, že mu ten výsledek způsobil více radosti, než kdyby vyhrál „jeho“ kandidát.
