Otázka týdne z 20. listopadu 2020

Každý republikánský prezident je nenáviděn radikálními studenty. To prostě patří k jeho práci. O každém republikánském prezidentovi se říká, že je hloupý, omezený, nevzdělaný... že je zpátečnický rasista, šovinista a xenofob. Tedy něco jako průměrný občan České republiky.

Před národním hnutím nestojí jen zápas o udržení paměti a vlasteneckého smýšlení, ale také zápas o udržení logického myšlení a související analytické schopnosti a schopnosti řešit problémy. Tyto vlastnosti a dovednosti musí být udrženy především mezi příslušníky dělnicko-řemeslnické třídy. Pokud se to nepodaří, nesmírně to zkomplikuje pokusy o systémovou změnu.

„Vyměnit některé lidi. Začít říkat celou pravdu. A přijít s dlouhodobým plánem. Co bude vlastně dál? Čeká nás v dubnu další domácí vězení, a potom další a další? Tuší to vůbec Andrej Babiš? Teď působí dojmem, že nevidí dále než týden dopředu,“ přidává svůj pohled k aktuálním událostem sociolog Petr Hampl. Vláda si vybírá mezi životy a ekonomikou, ale podle Hampla takový výběr není možný, protože jedno souvisí s druhým. Buď zachráníme obojí, nebo ani jedno. Premiér Andrej Babiš má přes všechny problémy však stále šanci vypadat nakonec jako ten, kdo vyhrál válku.

Vím, že si nenecháte politickou korektností diktovat, s kým se smíte bavit a pro koho přednášet. V minulosti jste přednášel kupříkladu i pro DSSS. Existují v tomto ohledu pro vás nějaké limity?

Držím se zásady formulované Karlem R. Popperem, že soupeřit mají myšlenky, nikoliv lidé. Některé myšlenky jsou natolik nepřijatelné, že mají být z veřejného prostoru vytlačeny, ale to nikdy nesmí platit o lidech. Jakmile se téhle zásady přestaneme držet, jsme na cestě k vyhlazovacím táborům.

Otázka týdne z 4. září

Žádná jiná položka státního rozpočtu nebudí takové emoce jako platby důchodcům. V živé paměti jsou ještě diskuze o důchodcovských slevách na jízdné, které údajně mělo zdevastovat České dráhy, a už je tu neméně bouřlivá diskuze o pětitisícovém přilepšení k důchodu.

V Americe se děje spousta věcí. Vyšší vrstvy bojují proti rasismu, násilí v ulicích některých měst opadá jen pomalu, cenzura se stupňuje, blíží se prezidentské volby… Takže schválení jednoho nového zákona ve státě New Jersey by mohlo uniknout pozornosti.

Ale nemělo by.

Tajné služby přirovnává k filmům o Růžovém panterovi a tvrdí, že se mění v reality show. O členech bezpečnostního výboru říká, že odsouhlasí cokoliv i klaunovi s červeným nosem. A rovněž zapochyboval, že by předlistopadový režim klesl do tak „děsivé imbecility“ a státní složce minulého režimu by procházela taková „komická neschopnost“ jako současným Bezpečnostním informačním službám. Sociolog Petr Hampl si v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz servítky nebere. „Pamatujete, jak jsme se smáli Jakešovi?

Sociolog Petr Hampl varuje před společenskými tenzemi, které nás po pandemii čekají. Na rovinu říká, že pokud si korporace a neziskový sektor budou chtít udržet svůj dosavadní standard, pro zbytek populace to bude znamenat zásadní zchudnutí. A první náznaky ukazují, že velcí nadnárodní hráči své zvyky měnit nemíní.

„Babiš mnohdy chce správné věci, ale není dost bojovný. Takže i boj s epidemií dopadá polovičatě. Ale je to ještě pořád mnohem lepší, než kdyby byla u moci koalice ODS – TOP – Lidovci – Piráti, a snaživě napodobovala italsko-španělsko-francouzsko-německý postup,“ myslí si sociolog Petr Hampl. „Švédsko je rozpadlý stát. Jak můžete vyhlašovat karanténu, když velké části měst ovládají gangy, kterým jste pro smích? Myslíte, že somálští džihádisté budou nosit roušku a respektovat vzdálenosti? Švédi tedy udělali z nouze ctnost a navzájem se ujišťují, že to bude fungovat.

Budou evropské společnosti po epidemii jiné než před ní? V něčem možná ano, ale nečekejme skokovou průlomovou změnu. Rozhodně ale můžeme počítat s tím, že bude přibývat „černých labutí“.