600 nebezpečných slov o citlivosti, přizpůsobivosti a analytických schopnostech
Varování: Následující text obsahuje narativy, které dohání pražskou i brněnskou kavárnu k zuřivosti.
V souvislosti s diskuzí o maturitě z matematiky se na sociálních sítích objevila tahle hláška, která o redakci Respektu, ale i pražské kavárně celkově, vypovídá víc, než by se mohlo na první pohled zdát.
Když se podíváte na články pana Kundry, na první pohled si všimnete, že nemají o nic horší logickou stavbu než články jeho kolegů. Je tedy docela možné, že jsme narazili na obecný trend.
Podle toho, co víme o stavbě lidského mozku a o jeho fungování (doporučuji zejména díla Simona Baron-Cohena a slavné dvojice Herrnstein-Murray), rýsují se následující možnosti.
Za prvé. Pan Kundra se narodil s málo výkonným mozkem. V humanitních disciplinách byl nejlepší prostě proto, že měl mizerné učitele, u kterých vystačil s lichocením. Žádná objektivní měřítka úrovně myšlení nebyla aplikována.
Jenže kdyby byl pan Kundra docela obyčejně hloupý, nedostal by se do Respektu, ale skončil by na pomocném místě v nějakém bezvýznamném úřadě. Horlivě by opakoval stejné hlouposti, jaké dnes píše, ale nebyl by za do odměněn současným příjmem, prestiží (uvnitř své sociální bubliny) a nadějí na miliony z nějaké nadace.
Druhá možnost. Pan Kundra má ten typ mozku, který Baron-Cohen nazývá ženským.
Jde totiž o to, že mozek každého člověka může být umístěna na následující ose.
Mozky spíš vlevo jsou silné svou schopností vycítit, co druhý chce, a na základě toho vytvářet vztahy a pracovat s nimi. Kamarádit. Intrikovat. Pochopit, co ostatní reálně očekávají (nikoliv, o čem jen mluví) a přizpůsobit se tomu. Takovým mozkem bývá vybavena skvělá psycholožka, citlivý osobní sluha a často i obchodník.
Mozky napravo jsou silné abstraktním myšlením, analytickými schopnostmi, orientací ve složitých vzorcích a strukturách. Takovým mozkem bývá vybaven profesionální matematik nebo třeba skladatel symfonií.
Profesor Baron-Cohen taky ukázal, že většina žen má mozky v levé části osy, zatímco většina mužů v pravé části. Není to dáno výchovou, rozdíly jsou měřitelné už první den po narození (miminka holčičky reagují na jiné podněty než miminka kluci). To rozhodně neznamená, že všechny ženy mají empatický mozek a všichni muži matematický mozek. Některé holky myslí spíš jako kluci, a naopak najdeme citlivé muže, co jim abstraktní myšlení moc nejde (a ani to nemusí být homosexuálové).
Rozdíly v myšlení nejsou dány výchovou, jsou měřitelné už první den po narození (miminka holčičky reagují na jiné podněty než miminka kluci).
Nicméně vysvětluje to chování „kavárny“, které je zcela ve shodě s teorií vysvětlenou v knize Prolomení hradeb. Nová aristokracie shromažďuje mozky schopné rychle pochopit, jaké myšlenky jsou žádány, přizpůsobit se tomu, a zároveň se nezdržovat takovými drobnostmi, jako jestli ty myšlenky nejsou ve vzájemném rozporu. Není pak těžké hájit Somálce prchající před válkou v Sýrii, která ještě navíc mezitím skončila. Není ani těžké soucítit s „uprchlíkem“, který uniká z válečného pekla ilegálním přechodem italsko-švýcarské hranice.
Ve zmíněné knize Prolomení hradeb jsem ukázal, že se jedná o komplexní záležitost. Výběrový systém začíná už v dětství, kdy je podstatná část „matematických“ mozků vyřazena z dalšího vzdělávání a pokračuje přes různé studentské organizace a byrokratické aparáty až do představenstev korporací a vedení politických stran či neziskovek. Výběr je samozřejmě doplněn intenzivním výcvikem. Takovým, jakému se tradičně říkalo „vymývání mozku.“
Zdá se, že i v kavárně si to uvědomují. Ve slavném plánu na nastolení totalitního systému z dílny Člověka v tísni (více zde) jsou za hlavního nepřítele označeni muži s technickým vzděláním. Tedy lidé s mozky, které snadněji odhalí určitý typ podvodu, protože se nenechají tak snadno ovládnout emocemi, ale suše srovnávají fakta. Ale jsou to taky mozky, jejichž kariérové možnosti jsou omezené, protože prostě neodkážou pochopit, proč by měli v představenstvu říkat něco jiného, než co vyplývá z dat.
Zdá se, že i v kavárně si to uvědomují. Ve slavném plánu na nastolení totalitního systému z dílny Člověka v tísni (více zde) jsou za hlavního nepřítele označeni muži s technickým vzděláním.
Ono možná není tak úplně náhoda, že Martin Konvička je přírodní vědec a Václav Klaus mladší matematik.
Tak jsem zavzpomínal na desítky let stará studia na ČVUT a na názvy zkoušek – matematická analýza, lineární algebra, numerické metody, matematická statistika… žádná na jedničku, všechny na první pokus. Do určité míry to vysvětluje, proč jsem kdysi v Respektu vydržel jen pár měsíců.