Nemá smysl rozšiřovat řady textů o tom, zda byla česká demokracie zachráněna před plukovníkem Bátorou připravujícím státní převrat nebo zda se jednalo o zlovolnou štvanici na nevinného člověka.

V České republice je totiž asi tak 10 lidí, kteří o Dr. Bátorovi mají nějakou spolehlivou informaci a asi tak 10 milionů lidí, kteří na něj mají názor. Patřím k té druhé skupině a moje pocity tudíž nejsou nijak zajímavé. Naopak velmi zajímavé může být přemýšlení o tom, jak se bude kauza vyvíjet dál a co to bude znamenat pro život v České republice.

Připusťme na chvíli (čistě teoreticky) možnost, že Dr. Bátora se do problémů ve skutečnosti dostal kvůli ceduli „Intelektuálové, jděte do hajzlu“. Urazil levicové intelektuály a byl exemplárně potrestán. Všichni, kdo proti němu vystupovali, věděli, že se ve skutečnosti nejedná o žádného antisemitu ani nacistu. Ti, kdo drží reálnou moc, potřebovali ukázat potřebnou míru brutality a zastrašit potenciální protivníky. Kéž by tomu tak bylo. Znamenalo by to, že se můžeme vrátit k běžnému životu.

...je lepší narazit na medvědici zbavenou mláďat než na pokrokového intelektuála, kterému hrozí omezení státních dotací.

Ale připusťme na chvíli, že lidé, kteří psali články o „antisemitské kreatuře“ a politici, kteří kauzu vyvolali, opravdu věřili tomu, co píší a říkají (ať už se tato víra zakládala na skutečnosti či nikoliv). Bylo-li tomu tak, potom se tito zachránci před nacionalismem a homofobií nemohou zastavit. Jestliže byl Dr. Bátora nebezpečný při vyřizování běžného papírování v úřadě (nic jiného nemá vedoucí personálního odboru na starosti), potom bude nebezpečný na každé jiné pracovní pozici v každé jiné organizaci. Bude nebezpečný i jako důchodce. To by znamenalo, že jediný správný konec spočívá v sebevraždě Dr.Bátory, případně v jeho doživotním uvěznění. Spokojit se s něčím menším by znamenalo připustit nebezpečí fašismu. A obávám se, že někteří čeští novináři už do kauzy Bátora investovali příliš velkou část své prestiže a svého ega, než aby se mohli zastavit na půli cesty.

To není všechno. Pokud někdo opravdu věří, že Dr. Bátora představoval vážné nebezpečí, pak je jisté, že likvidací jedné osoby nemůže obrana demokracie skončit. Osamělý izolovaný Bátora by přece nemohl žádné nebezpečí představovat. A pokud nepracoval sám, je zapotřebí zlikvidovat i komplice. Musí tedy následovat kampaně proti dalším lidem. Což vede k zajímavé otázce kandidátů na příštího „nácka“. Jan Macháček před několika dny prohlásil za „jedno z největších nebezpečí současného světa“ liberály a jmenoval konkrétně Petra Macha (zde). Bude to on? Nebo člen představenstva Partners Pavel Kohout? Biskup Dominik Duka? Bývalý ředitel Občanského institutu Michal Semín? Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl? Ředitel PORG Václav Klaus mladší? Neokonzervativní komentátoři Jefim Fištejn a Benjamin Kuras? Vladimír Železný? Jana Bobošíková? Tomio Akamura?

 ...„hněv lidu“ dopadá častěji na náhradní cíle než na skutečné viníky.

To vše se odehrává v situaci, kdy vládnoucí euroelita zjevně ztratila zájem na udržení parlamentní demokracie. A kdy masy těch, na jejichž úkor současný euroexperiment probíhá, mají stejně skeptický postoj. Je tedy docela možné, že nás čeká období zápasu o podobu příštího politického zřízení a že v tomto období se budou odehrávat věci, které byly po většinu našeho života (včetně posledních let komunistické éry) nemyslitelné.

To ještě zdaleka není katastrofický scénář. Katastrofický scénář musí počítat s tím, že se dají po pohybu masy chlapů z fabrik, prodavaček, řemeslníků, zemědělců, policistů a všech těch obyčejných lidí, kteří se nechali napálit při vstupu do Unie a jimž je dnes už většinou jasné, že oni a jejich děti nezískali nic jiného než nezaměstnanost, stále přísnější a nesmyslnější předpisy a pochybnou výsadu přispívat na blahobyt manažerů německých bank. Jak víme z dějin, dá-li se taková masa do pohybu, nelze počítat s umírněností ani kultivovaností. A také víme, že „hněv lidu“ dopadá častěji na náhradní cíle než na skutečné viníky.

Mimochodem, v posledních týdnech se ve většině médií pravidelně objevují články o tom, že těmi škůdci, kteří vysávají českou ekonomiku, jsou drobní živnostníci. Jako profesionál v oblasti public relations si troufám říci, že spolehlivě rozeznám článek spontánně vzniklý od článku, který „protlačil“ profesionál z PR agentury. A tyhle protiživnostenské články zjevně patří do té druhé skupiny (viz například zde). Tedy práce Kalouskova tiskového odboru. Že by se už rýsovali nástupci „kulaků“? Určitou logiku by to mělo. Další paralela se začátkem 30. let.

Ale třeba se mýlím. Třeba šlo jen o to dát za vyučenou natvrdlému chlapíkovi, který nepochopil, že je lepší narazit na medvědici zbavenou mláďat než na pokrokového intelektuála, kterému hrozí omezení státních dotací. To by byla mnohem lepší varianta.

Původně publikováno 16. 10. 2011 na blog.ihned.cz. Převzal též server neviditelnypes.lidovky.cz.