Buransko-sociologické postřehy:
O svobodě slova, otevřené společnosti a antisemitismu
Otevřená společnost je taková společnost, kde může být jakákoliv myšlenky zpochybněna. Totalitární společnost je naproti tomu taková, kde některé myšlenky či ideje zpochybněny být nemohou. A tam, kde není možné, aby umíraly myšlenky, tam musí místo myšlenek umírat lidé. Tato základní popperovská koncepce shrnuje poučení, které Karl R. Popper vyvodil z vyhlazovacích táborů a dalších hrůz 20. století.
Za tím, co zde uvádím v jediném odstavci, je Popperova celoživotní práce a složitá logická konstrukce, kterou se dosud nikomu nepodařilo rozbít ani zpochybnit. Proč ji připomínám právě nyní? Protože z ní mimo jiné vyplývá, že skutečnými dědici Adolfa Hitlera nejsou vyholení rváči, ale starostliví intelektuálové, kteří se snaží očistit veřejný prostor od každé myšlenky, která jim připadá nebezpečná. A kteří odmítají připustit, aby některé ušlechtilé myšlenky umřely. Znovu připomínám: Když nenecháte umírat myšlenky, budou místo nich umírat lidé.
Když nenecháte umírat myšlenky, budou místo nich umírat lidé.
První vítězství nad politickou korektností
Minulý týden jsem mezi své každodenní glosy přihodil tuto:
Protože vnímám poněkud depresivní tón některých diskutujících z poslední doby, chci připomenout první vítězství, které jsme v českých zemích vybojovali. Udrželi jsme si svobodu slova. Ve spoustě západoevropských zemích je tomu tak, že jakákoliv debata na téma multikulti je nemožná a používání mozku je v téhle oblasti tvrdě trestáno. To se tam netýká jen politiků, ale i běžných situací mezi lidmi, v práci a tak.
Češi to ustáli a zůstane to tak minimálně po jednu generaci. Protože i když vláda vyhrožuje, nedokáže zlomit jednotné přesvědčení lidu. Připomínám, že dosažení toho stavu nebylo úplně zadarmo. Pár lidí se muselo vystavit mediální štvanici, riskovat vyhození z práce a tak, ale šli jsme do toho a ustáli jsme. Nejviditelnější byl proces s Martinem Konvičkou na Jihočeské univerzitě, ale menších případů bylo mnohem víc (i moje maličkost utrpěla určité ztráty, včetně finančních, ale nebyl jsem zdaleka sám). Proto se dnes můžeme beztrestně vysmívat feministkám, diskutovat o riziku islamizace nebo třeba zpochybňovat globální oteplování.
Moji známí ze západní Evropy nevěřili, že se dá politická korektnost zlomit. Ale jak je vidět, jde to. Proto dnes můžeme začínat s organizováním lidového odporu. A proto dnes část kavárny propadla bezmocné hysterii. Dobrý začátek!
Pro úplnost musím dodat, že než jsme se do tohoto stavu dostali, muselo projevit dost statečnosti spousta lidí. Napadá mě třeba významný profesor sociologie, který byl vyštípán z akademie věd, protože řekl na veřejnosti pravdu o úrovni vědecké práce kolegyní z odboru vědeckého feminismu. A v první řadě musím připomenout prezidenta Zemana. Kdyby byl méně statečný, mohl podlézat českým intelektuálům, jako to dělá Andrej Babiš. Dnes je veřejným nepřítelem číslo jedna, ale pomohl zachránit svobodu projevu.
Kdyby byl Zeman méně statečný, mohl podlézat českým intelektuálům, jako to dělá Andrej Babiš. Dnes je veřejným nepřítelem číslo jedna, ale pomohl zachránit svobodu projevu.
Trapas v Economii
Což má dva aspekty. Za prvé. Když si lidé zvyknou mluvit bez cenzury, už jim to vydrží. Leda, že by vládnoucí skupina provedla nějakou brutální zastrašovací akci. Ale to je pro Sobotkovu vládu příliš riskantní.
Za druhé. Lidé si začnou všímat věcí, kterých by si jinak nevšímali. Třeba toho, že tituly nakladatelství Economia několik týdnů zběsile agitovaly za přijímání imigrantů, aby se posléze ukázalo, že pro majitele nakladatelství Zdeňka Bakalu bude ubytování imigrantů významným zdrojem výnosů. Prostě trapas. Pánové Honzejk a Čermák (mimochodem, dva skvělí novináři) i jejich podřízení se tak degradovali na úroveň reklamních textařů a nezbývá jim, než pár týdnů chodit kanály a doufat, že se na celou věc rychle zapomene. Nemít možnost svobodné diskuze, ani bychom si toho nevšimli.
Když si lidé zvyknou mluvit bez cenzury, už jim to vydrží. Leda, že by vládnoucí skupina provedla nějakou brutální zastrašovací akci.
Nácek a židovský zaprodanec v jednom
Ve stejném týdnu chodily do redakcí výzvy lidí, kteří si netroufnou změřit s Hamplem síly v otevřené diskuzi, takže žádají, aby nesměl publikovat. Nicméně publikuji dál a děkuji všem, kdo mě podpořili. Shodou okolností, ve stejné době, kdy o mě představitelé pražské kavárny uráželi do nácků, se o mně psalo na jiných serverech, že jsem židovský zaprodanec.
Čímž se dostáváme k panu Bartošovi, o němž jsem řekl, že se neúčastním žádné akce, na které bude přítomen i on, a to jen proto, že mě pobuřují některá jeho tvrzení. Jak se to srovnává s popperovským požadavkem otevřené společnosti?
Až opadá listí z dubu a až bude mít antisemitismus falsifikátory
Představme si, že někdo přijde s teorií, podle níž se blíží zánik Země a tuto pohromu je možné odvrátit jen tak, že všichni lidé příslušející ke genetické haploskupině R1b budou obětování podle starých aztéckých obyčejů. Bude jim zaživa vyrváno srdce z těla. Kdyby byla taková teorie silná, přivedlo by nás to do velmi nepříjemného mravního dilematu. Nicméně než se tam dostaneme, máme právo po nositeli takového názoru požadovat, aby mu dal takovou strukturovanou podobu, aby ten názor mohl být předmětem relativně nestranného a spolehlivého posuzování.
Až přijde s konsistentní teorií vybavenou silnými falsifikátory, pak diskutujme o tom, že zda má veřejné působení Židů pozitivní nebo negativní dopad na morální stav společnosti. Ale do té doby nechť si své pocity nechá pro sebe.
To platí i pro pana Bartoše a jeho přátele z Národní demokracie. Až přijde s konsistentní teorií vybavenou silnými falsifikátory, pak diskutujme o tom, že zda má veřejné působení Židů (mimochodem, termín Žid by vyžadoval mnohem přesnější definici, zatím vlastně ani nevíme, co tím pan Bartoš myslí) pozitivní nebo negativní dopad na morální stav společnosti (ten bude rovněž vyžadovat konkrétnější definici). Ale do té doby nechť si své pocity nechá pro sebe. Nebo ať si o nich hovoří, s kým chce, já se toho účastnit nebudu. Pro feministky a zastánce multikulturalismu platí totéž.
Jo, a pokud se někomu nechce vrtat se v Popperově Logic of Scientific Discovery, najde klíčové zásady v mé rigorózní práci.
Publikováno 4.8. 2015 na www.literarky.cz
