650 nebezpečných slov o tom, že i Česká republika je továrnou na islámské fundamentalisty

Varování: Následující text obsahuje narativy neslučitelné s bezpečnostní koncepcí vlády Bohuslava Sobotky

Uzbecký džihádista, který tento týden vraždil v New Yorku, je ukázkovým příkladem obecného trendu. Je jedním z desetisíců nebo dokonce statisíců. Pokaždé ten příběh vypadá stejně.

Mladý muž vyrůstá v Kazachstánu, Uzbekistánu nebo jiné bývalé sovětské republice, kde jsou obyvatelé většinou muslimové. Vesměs tam žijí pohodoví muslimové, komunisti je uměli zkrotit. Ti muslimové jsou umírnění, povrchní, kašlou na náboženské předpisy, nějaký džihád jim ani nepřijde na mysli. Zkrátka, jsou přesně takoví, jací jsou podle multikulturních lhářů všichni muslimové. Dá se mezi nimi pohodlně žít, protože nad vším bdí sultán podporovaný KGB. Pokud by si snad někdo chtěl zahrávat s pravověrnou verzí islámu, tak v noci jednoduše zmizí. Mezi lidmi se šušká o tajných mučírnách, ale nikdo pořádně neví, jestli jsou ty informace pravdivé. V každém případě sultán vládne pevnou rukou a naprostá většina obyvatel, včetně všech cizinců, to jednoznačně vítá. Vědí, že nic jiného nemůže v islámské zemi fungovat.

Potom ten mladý muž přijede do Evropy nebo USA. Nejdříve je okouzlen svobodou, reklamami, alkoholem, snadno dostupným sexem poskytovaným zdarma a vším dalším, co doma nemá. Brzy ale zjistí, že taková uspokojení jsou pomíjivá a začne hledat něco hlubšího, co lépe odpovídá jeho civilizačním kořenům. Západní svět mu nabídne mešity ovládané arabskými radikály, systém fundamentalistického vzdělávání, setkávání příznivců Islámského státu, neomezený přístup k džihádistickým materiálům na internetu. A hlavně, vidí každodenní život, kdy si radikální muslimové mohou dovolit úplně všechno. Místní policie se jich bojí, nevěřící se neodváží ani ceknout. A pokud ceknou, skončí ve vězení za islamofobii. To u něj doma v Kazachstánu se žádná islamofobie neřeší. Když v má v Evropě jakýkoliv problém, přiskočí ponížení otroci z neziskovek a udělají, co mu na očích vidí. Není skvělé být muslimem?

Když v má v Evropě jakýkoliv problém, přiskočí ponížení otroci z neziskovek a udělají, co mu na očích vidí. Není skvělé být muslimem?

Nemůžeme se tedy divit, že po pár měsících je z původně pohodového kluka ryzí fundamentalista. To nemusí vůbec znamenat nějakou hlubokou osobní zbožnost. Ta se s pravověrným islámem nikdy neměla moc ráda. Ale znamená to všechny ty věci, které jim jejich údajný prorok přikázal. Především nenávist k nevěřícím podlidem, pohrdání jimi a odhodlání dopustit se naprosto čehokoliv, pokud to povede k nastolení tvrdší vlády muslimů nad nevěřícími. Včetně kousků, za které by v Kazachstánu skončil ve vězení a v Saudii s useknutou rukou. Ale pokud se jich dopustíte s úmyslem zastrašit nevěřící podlidi, jste bojovník. Takže i třeba obtěžování a znásilňování nevěřících děvek, které by doma v Kazachstánu absolutně nepřicházalo v úvahu, prochází ve Švédsku, Británii nebo progresivistických oblastech USA bez problémů. Tak proč si to neužít.

Jak taková radikalizace skončí, je více méně jasné. Třeba útokem s cílem zabít co nejvíc nevěřících podlidí (ideálně dětí) a vnést mezi ně hrůzu. Nebo návrat do bývalé sovětské republiky s cílem šířit fundamentalismus. Nebo setrvání na Západě, získání občanství a zapojení do džihádistické sítě, která podporuje islám na školách, multikulturní kurzy apod. Každá z těch možností je srovnatelně děsivá.

Neméně děsivé ovšem je, že se to v plné míře týká i českých zemí. Muslimové z bývalých sovětských republik jsou přijímáni po stovkách, je jim naprosto bezstarostně udělováno státní občanství a neobjevují se v žádných statistikách. Rubrika „bývalý sovětský svaz“ totiž nedokáže středoasijské muslimy oddělit od pravoslavných Rusů. V České republice pak tito imigranti navštěvují mešity, které jsou vesměs ovládány radikály placenými ze Saudské Arábie. Možná je v kontaktu s Muslimským bratrstvem, které je sice v Egyptě zakázáno jako příliš radikální, ale bez problému provozuje pobočku v Praze na Černém Mostě. Své věci chodí vyřizovat k šaria soudu, který je u nás  tolerován (zatímco v Kazachstánu tolerován není). No a dál už to znáte.

Takže když najdete pole, na kterém nejsou islámští imigranti, tak to znamená, že v celé zemi nejsou žádní islámští imigranti.

A mezitím na sociálních sítích obíhá zdrcující argument, nejspíš produkovaný Centrem hybridních hrozeb, Hate free nebo podobnou organizací. Je na něm Tomio Okamura, sám uprostřed pole (asi fotomontáž), jak marně čeká na „uprchlíky.“ Takže když najdete pole, na kterém nejsou islámští imigranti, tak to znamená, že v celé zemi nejsou žádní islámští imigranti. Takové brilantní logické argumentaci těžko čelit. 

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
500 NEBEZPEČNÝCH SLOV O TOM, ZDA BUDE ČSSD NÁSLEDOVAT OSUDU ODS