Shrnutí disertace - pokračování

Shrnutí disertační práce obhájené v letošním roce pokračuje třetím dílem. Předchozí části, ve kterých byly probrány základní teze, cíle práce a hlavní myšlenkové zdroje, na kterých stojí, si můžete přečíst zde.

Testování teorie

Vyvinutá teorie má splňovat nejpřísnější kritéria kladená na vědeckou teorii, jak je formuloval Karl R. Popper. To lze strukturovaně rozdělit do následujících posuzování:

Aplikace „Popperovy břitvy druhého druhu“

Ta požaduje, aby:

  • bylo možné v rámci teorie najít sadu relativně jednoznačných tvrzení
  • mezi těmito tvrzeními nebyla žádná dvě ve vzájemném rozporu
  • žádné z těchto tvrzení nebylo vnitřně rozporné,
  • bylo možné odvodit každý další prvek těchto tvrzení
  • v případech, kdy tvrzení mají různý stupeň univerzality, může být méně obecné tvrzení odvozeno z obecnějšího.

Rozbor ukázal, že posuzovaná teorie těmto požadavkům odpovídá, resp. bylo zapotřebí provést určité formulační změny (zpřesnění).

Přibývá profesí, které se zaměřují čistě na symboly, a v rámci složení každodenní práce ubývá vlastních manuálních činností a přibývá operací se symboly.

Aplikace „Popperovy břitvy prvního druhu“

Ta požaduje existenci falsifikátorů, tedy takových tvrzení, že pokud by se kterékoliv z nich ukázalo jako pravdivé, bude tím celá teorie vyvrácena. Byly identifikovány následující falsifikátory:

  • Najde se případ toho, že v některém státě západního světa dlouhodobě nepřibývá regulačních předpisů.
  • Najde se případ toho, že v některém státě západního světa dlouhodobě neroste podíl rozpočtů spravovaných elitou bílých límečků na HDP
  • Není významného rozdílu mezi mentálními schopnostmi elity bílých límečků a zbytkem populace. Navíc tyto rozdíly v průběhu času nerostou nebo se dokonce snižují.
  • Najdou se fakta dokládající, že není významnějších rozdílů mezi životním stylem bohatých a vzdělaných lidí a životním stylem zbytku společnosti – vyjma rozdílů způsobených tím, že movitější třídy si mohou dovolit dražší spotřební zboží, větší byty, luxusnější prázdninové destinace apod.
  • Najdou se fakta dokládající, že co se týče podpory programů dobývání renty, není rozdílu mezi zámožnou vzdělanou třídou a zbytkem společnosti, nebo fakta dokládající, že podpora programů dobývání renty je v této skupině nižší než ve zbytku společnosti.
  • Najde se případ, kdy by některá západní kapitalistická ekonomika dokázala po několik let vytvářet významný počet pracovních míst, aniž by to bylo způsobeno takovým jednorázovým opatřením, které o několik let později způsobí hospodářský úpadek (jako např. dramatický nárůst státního dluhu).

Testování, zda falsifikátory nebyly naplněny

V příloze k disertační práci jsou výše uvedené falsifikátory porovnávány s empirickými daty. To zahrnuje výsledky publikovaných sociologických výzkumů z ČR i zahraničí, ekonomická data i vlastní analýzu dat.

Esejistická část

Millsovské přemýšlení o společnosti vyústilo ve formulaci 12 klíčových propozic:

Za prvé. Už od průmyslové revoluce neustále dochází k tomu, že manuální práce je nahrazována prací spočívající v manipulaci se symboly, a to ve dvou rovinách. Přibývá profesí, které se zaměřují čistě na symboly, a v rámci složení každodenní práce ubývá vlastních manuálních činností a přibývá operací se symboly. Tento trend je nezávislý na politicko-ekonomickém zřízení a nejsou žádné známky toho, že by se měl zastavit, nebo být alespoň významně zpomalen. Odehrává se na mnoha úrovních a zasahuje všechny druhy profesí. Jedním z důsledků je neustálá postupná změna profesní i sociální struktury společnosti.

Za druhé. V souvislosti s tím se postupně vytváří nový typ pracovníka, který může být označován jako byrokrat, bílý límeček apod. Pro jeho práci je typické, že:

a) se jedná převážně o manipulaci se symboly,

b) je detailně řízena předpisy, jejichž pochopení je podmíněno speciálními znalostmi, a možná i speciálními mentálními schopnostmi.

Za třetí. Zároveň vznikají byrokratické aparáty – velké organizace řídící se byrokratickými pravidly, které jsou tak rozsáhlé a tak složité, že získaly faktickou samostatnost na jakémkoliv vnějším řízení. Jednotlivé skupiny byrokratů dokážou v rámci těchto byrokratických aparátů efektivně sledovat své zájmy, jimiž je především navyšování rozpočtů a získávání nových pravomocí.

Za čtvrté. V rámci bílých límečků se prosazuje speciální typ byrokrata – manažer. Je pro něj typické spojení důrazu na výkonnost a důrazu na prokazatelné dodržování pravidel, respektive aplikace takových předpisů, o kterých se má za to, že vedou k dosažení vyšší výkonnosti. Manažer postupně nahrazuje některé dřívější ředitele, ale především úředníky a také specialisty, referenty, obchodníky a další bílé límečky z nižších stupňů hierarchie, dokonce i seniorní dělnické profese. S rozšiřováním počtu manažerů se zformovala také specifická kultura, která má hédonističtější životní styl a zároveň klade větší důraz na jeho kvalitu.

V rámci bílých límečků se prosazuje speciální typ byrokrata – manažer. Je pro něj typické spojení důrazu na výkonnost a důrazu na prokazatelné dodržování pravidel,

Za páté. V rámci byrokratických aparátů vyrostla sociální skupina „nových podnikatelů“ a dokonce „nových firem“ a „nových korporací“. I když u nich lze hovořit o určitých podnikatelských rysech, jsou součástí byrokratických aparátů, jsou na nich závislí a jejich činnost spočívá ve speciálních intelektuálních činnostech, které jsou mimo kontext byrokratických aparátů zbytečné a často i nepochopitelné. Proto mají tito noví podnikatelé svými kontakty i převládající mentalitou blíže k ostatním příslušníkům byrokratických aparátů než ke staré podnikatelské třídě.

Za šesté. Tento nárůst byrokracie má zásadní dopad na politický systém. Jakmile státní byrokracie dosáhne určité míry složitosti, není možná politická demokracie v žádném významu toho slova. Rozhodnutí jsou přijímána uvnitř byrokratických aparátů a není fakticky možné rozlišit odborně-expertní záležitost od politického rozhodování. Této hranice složitosti dosáhly všechny západní kapitalistické státy.

Za sedmé. Byrokratické aparáty sice převzaly moc nad klíčovými politickými a ekonomickými zdroji, jsou však samy ovládány relativně úzkou vrstvou elity bílých límečků. Tato nová vyšší třída se odlišuje kognitivními a mentálními schopnostmi, kreativitou, schopností vytvářet vztahy a dalšími složkami lidského kapitálu. Nová vyšší třída se postupně izoluje od většinové populace, vytváří vlastní životní styl a vlastní systém hodnot. Klíčovou bariérou pro vstup do této skupiny jsou ty schopnosti, které jsou vrozené nebo získané v rámci primární socializace.

Za osmé. Pro ekonomický a politický vývoj to mimo jiné znamená, že kognitivní elita využívá své inovativní schopnosti spíše pro zavádění nových typů dobývání renty než pro tradiční podnikatelské inovace.

Kognitivní elita využívá své inovativní schopnosti spíše pro zavádění nových typů dobývání renty než pro tradiční podnikatelské inovace.

Za deváté. Stará podnikatelská třída (řemeslníci, farmáři, drobní poskytovatelé služeb, ale i přímí majitelé firem všech velikostí) pravděpodobně nikdy nebyla v žádné zemi západního kulturního okruhu jediným rozhodujícím držitelem politické moci. V určitém klíčovém období nicméně patřila ke klíčovým hráčům, kteří dokázali prosadit podstatnou část svých zájmů. Tento vliv ale do poloviny 20. století výrazně poklesl a už nebyl obnoven. Rozhodující roli převzala nová vyšší třída.

Za desáté. Malé a střední firmy hrají nadále naprosto zásadní roli v západních ekonomikách, minimálně co do vytváření nových pracovních míst a zavádění skokových inovací. Moderní technologické trendy jim dávají více možností než kdy předtím a činí je potřebnějšími. Kapitalistická ekonomika dosud nemá žádnou instituci, která by mohla nově vznikající firmy nahradit. Pokud nevzniká dostatečné množství nových firem, vede to ke stagnaci a dlouhodobé nezaměstnanosti.

Za jedenácté. Pokud tedy nové firmy nevznikají, je to dáno jinými příčinami než jejich nepotřebností. Mezi nimi může hrát roli například to, že osobnostem, které v dřívějších dobách zakládaly firmy, se nabízí atraktivnější možnosti v rámci byrokratických aparátů nebo skutečnost, že státní povinnosti a regulace působí malým firmám výrazně větší problémy než velkým.

S úbytkem politického vlivu staré podnikatelské třídy ztrácí vliv i kultura a etika, která byla pro tuto třídu typická a která ve větší či menší míře zasahovala všechny vrstvy.

Za dvanácté. S úbytkem politického vlivu staré podnikatelské třídy ztrácí vliv i kultura a etika, která byla pro tuto třídu typická a která ve větší či menší míře zasahovala všechny vrstvy. Byla nahrazena spíše hédonistickou kulturou zaměřenou na expresi jedince a na svobodu od závazků. Jsou ovšem náznaky, že se některé podstatné prvky této kultury znovu objevují mezi novou vyšší třídou, tedy elitou bílých límečků.

Těchto 12 propozic může být přeformulováno do tezí uvedených na začátku této práce.

Pokračování zde.

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál