Jen málokdy v dějinách se stane, že můžeme srovnávat dvě země podobné velikosti se stejnými výchozími podmínkami a radikálně odlišnou vládní politikou. Kalifornie a Texas.

Z hlediska státem neplacených tříd je nejracionálnější strategií rychlý přechod do šedé ekonomiky a vyhladovění státní byrokracie.

Povrchní pozorovatelé možná napíšou, že Řekové se v poslední chvíli přece jen zalekli prudké změny a návratu k drachmě. Proto dali přednost dalším rokům stagnace. Rokům, kdy každý měsíc budou krachovat další fabriky, hotely a restaurace. Rokům, kdy stále víc lidí bude hladovět. Rokům, kdy bitky na ulicích budou součástí každodenního života. Rokům postupujícího rozkladu společnosti bez šance na změnu.

Dva logické závěry: Euronadšenci nakonec prosadí svou úplně ve všem a všeobecný bankrot není možné odvrátit.

Unie se nám mění rychleji, než běžný občan stačí zaznamenat. Měnová, rozpočtová, fiskální, bankovní, politická…ale nezoufejte. Změny dospěly ke svému cíli. Máme tu rozkrádací unii.

Nijak jinak se kombinace bankovní unie a Evropského stabilizačního mechanismu označit nedá. Když rozhrneme houští cizích slov a složitého výraziva, máme tu poměrně jednoduchý model:

Rozhodnutí, které stojí před Řeckem, není odborné, nýbrž politické. Mají právo, aby rozhodovali Řekové a ne němečtí politici.

Řecký premiér se zachoval jako poctivý a slušný člověk. Umožnil svým spoluobčanům, aby si o dalším směřování země rozhodli sami. Je to správné. Rozhodnutí, které před Řeckem stojí, není odborné, nýbrž politické a mravní.

Rozhodnutí, které Řekům přineslo jen pokles, beznaděj a prodlužující se agónii, umožnilo vyplatit mnohamilionové odměny manažerům německých a francouzských bank. Což vyvolává otázku, pro koho vlastně pracuje řecká vláda.

Kdo si myslí, že hospodaření většiny západních států je dlouhodobě udržitelné, ten si může kupovat akcie investičních fondů nebo platit důchodové pojištění.

Ti ostatní mohou mít pocit, že není jiné cesty než koupit pole, obehnat je ostnatými dráty, vystavět kulometná hnízda a připravovat se na samozásobitelství po zániku civilizace.

Ve skutečnosti existují jednodušší a praktičtější možnosti, jak se připravit na život po finančním zhroucení států. Stačí oprášit zásady, které byly pro naše pradědečky samozřejmé.

General Motors stojí před bankrotem. Pokud čekáte, že se tam spouštějí krizové programy a mění se manažeři, jste na omylu.