„Vyměnit některé lidi. Začít říkat celou pravdu. A přijít s dlouhodobým plánem. Co bude vlastně dál? Čeká nás v dubnu další domácí vězení, a potom další a další? Tuší to vůbec Andrej Babiš? Teď působí dojmem, že nevidí dále než týden dopředu,“ přidává svůj pohled k aktuálním událostem sociolog Petr Hampl. Vláda si vybírá mezi životy a ekonomikou, ale podle Hampla takový výběr není možný, protože jedno souvisí s druhým. Buď zachráníme obojí, nebo ani jedno. Premiér Andrej Babiš má přes všechny problémy však stále šanci vypadat nakonec jako ten, kdo vyhrál válku.
Dosavadní opatření nefungují, a tak se Česká republika vrátila do jarního lockdownu, zavřený je maloobchod kromě prodejen se základním sortimentem a omezený je pohyb na nákupy, k lékaři, do práce a podobně. Právě nefunkčností dosavadních kroků zdůvodnil lockdown premiér Andrej Babiš (ANO). Co si o tom myslíte?
Žádná opatření nefungují sama o sobě. Virus neumí číst vládní vyhlášky. Jde o to, nakolik se změní chování lidí. A tady jsme se dostali do kruhu. Vláda vydá nějaké nařízení, lidé hned přemýšlí, jak to přechytračit, vláda tedy vydá ještě přísnější nařízení, lidé stejně zkouší podvádět… Nezpochybňuji, že se mnozí chovají rozumně a disciplinovaně, ale k zastavení epidemie to nestačí.
Žádná opatření nefungují sama o sobě. Jde o to, nakolik se změní chování lidí.
Co s tím?
V první řadě je nutné obnovit důvěru. Epidemii si nemůže řešit každý sám. Výsledek je závislý na spolupráci. Jenže jsme v situaci, kdy se lidem lže téměř neustále a téměř o všem. O migraci, dluzích, Evropské unii, školství, mezinárodních smlouvách a čemkoliv jiném vás napadne. To není dobré východisko. A aby toho nebylo málo, doléhá na nás průšvih z jara. Lidé se tehdy nadchli, obětovali toho opravdu hodně, zachránili životy, zabránili nedozírným ekonomickým škodám… to se nepovede tak často. A potom stačilo trochu zatlačit a vláda všechno zahodila. Překotně zrušila opatření, povolila neomezené cestování a všechny ty těžké měsíce jsou pryč. Jak může po lidech chtít, aby se obětovali znova?
A k tomu ta Prymulova kauza. V tuto chvíli nevíme, jestli to skončí jeho odchodem, ale i bez té arogantní a zbytečné návštěvy restaurace by nebyl současný ministr tím, kdo vzbuzuje důvěru. Už jenom kvůli jeho kšeftům s farmaceutickými firmami vyvolává pochybnosti. Možná by byl dobrým velitelem vojska, ale s obyvateli země nemůže zacházet jako s armádou.
Jaký je váš recept na řešení?
Určitě to chce nové obličeje. Kdybych vedl vládu já, zavolal bych Martinu Konvičkovi. Docent biologie, rozumí záležitostem šíření viru i lidskému chování. Jestli je v téhle zemi někdo opravdu důvěryhodný, je to on. Nikdy neuhnul, nikdy se nedal zastrašit, nikdy se nedal zkorumpovat. A je to o něm všeobecně známo. Nebo najít někoho typově podobného. Těžko očekávat, že by se lidé nechali motivovat profláklými funkcionáři, ať už z vládní koalice nebo opozice. Nebo vystrašeným premiérem, který koktá, že on za nic nemůže.
Těžko očekávat, že by se lidé nechali motivovat profláklými funkcionáři, ať už z vládní koalice nebo opozice.
Kromě toho je zapotřebí publikovat úplná statistická data, aby se předešlo šíření fám. Ale ještě důležitější je řešit ekonomické záležitosti, a to v řádu hodin.
Které ekonomické záležitosti máte na mysli?
Vláda úplně hodila přes palubu malé podnikatele, malé podniky i některá celá odvětví. To jsou statisíce až miliony lidí, a žádná pracovní místa nevznikají. Postižení jsou logicky nespokojení a představují živnou půdu pro šíření nejrůznějších fám, které lidi odrazují od rozumného chování.
Zmínil jste, že na jaře lidé zabránili ekonomickým škodám. Častěji ale slyšíme, že jarní opatření poškodila ekonomiku.
To je povrchní vysvětlení pro lidi, co o tom nechtějí moc přemýšlet. Ti, kdo situaci opravdu analyzují, vesměs docházejí k opačnému závěru – neřízená epidemie poškozuje hospodářství mnohem víc než opatření. Třeba na Massachusetts Institute of Technology pečlivě analyzovali data z dob španělské chřipky. Zjistili, že tam, kde byl vyhlášen a důsledně uplatňovány zákaz vycházení, se ekonomika daleko rychleji vzpamatovala a celkové škody byly menší. Platilo, že čím přísnější opatření, tím menší dopady na ekonomiku.
Vláda úplně hodila přes palubu malé podnikatele, malé podniky i některá celá odvětví.
Jenže to bylo před sto lety. Platí to i dnes?
Na univerzitě v Cambridge počítali model pro současnou situaci, a další takový model sestavili v National Bureau of Economic Research. V obou případech došli k podobným závěrům jako na MIT. Nedoporučují úplné zavření ekonomiky, ale jsou pro rychlá a rázná opatření.
Vyplývá z toho, že neexistuje dilema mezi záchranou životů a zachováním ekonomiky, tedy výběrem, který si vzala za své česká vláda, jak upozorňují někteří ekonomové?
Přesně tak. Je to jenom mediální fáma. Ve skutečnosti žádné takové dilema neexistuje. Buď zachráníme životy i národní hospodářství, nebo nezachráníme ani jedno.
Proč o tom nemluví většina českých ekonomů?
Nejspíš proto, že o tom nevědí. Být ekonomickou celebritou – to dnes znamená, že dobře vypadáte, máte kontakty v médiích, a dokolečka opakujete, že řešením všeho je snížení daní pro bohaté, snížení státních výdajů a deregulace. To se naučíte za dvě minuty. K tomu nepotřebujete číst složité studie v cizích jazycích.
Platilo, že čím přísnější opatření, tím menší dopady na ekonomiku.
Zdravotníci a nemocnice volají do práce dobrovolníky a studenty. V Letňanech roste polní nemocnice a do České republiky přijede na 28 lékařů ze Spojených států. Jak podle vás politici zvládají poskytovat podporu a pomoc nemocnicím, které čelí nákaze, a vrchol je teprve čeká v první polovině listopadu?
Pokud počet nemocných nadále poroste exponenciálně, tak to žádné navýšení kapacit nemůže vyřešit. Maximálně můžeme získat pár dnů navíc. Musí se změnit lidské chování. Je nutné znovu získat důvěru lidí, přijít s koncepcí, přesvědčit je, aby zastavili všechno, co může šířit virus. A to bude velmi těžké. I proto, že veřejný prostor plní prohlášení postav typu guru Hnízdila, co naprosto bezostyšně a bezskrupulózně zneužívají současné situace, matou lidi nesmyslnými prohlášeními a vytvářejí si tak popularitu pro další kšefty a další navýšení honorářů. Chápu, že normální člověk nemůže studovat, jak je to s chybovostí testů, ale předpokládám, že guru Hnízdil tu problematiku zná. Musí vědět, že svými prohlášeními vyvolal klamný pocit, a že to bude mít dopady na lidské životy, zdraví a ekonomiku.
Byl byste pro omezení svobody projevu?
Ne. V žádném případě. Svoboda projevu musí být posvátná. Dokonce, i když to stojí životy. Ono se z dlouhodobého hlediska ukáže, že každé jiné řešení vede k horším výsledkům. Taková je staletá zkušenost.
...dobře vypadáte, máte kontakty v médiích, a dokolečka opakujete, že řešením všeho je snížení daní pro bohaté
Institut Václava Klause se také vyjádřil proti opatřením a vyjádřil přesvědčení, že je covidu věnována přehnaná pozornost.
Můžeme jen spekulovat, co k tomu ex-prezidenta a jeho spolupracovníky vedlo. Možná se jednalo o hodně riskantní strategii, kdy chtěli naskočit na vlnu odporu proti vládním opatřením a vrátit Václava Klause do politiky jako silného prezidentského kandidáta.
Nebo má možná pravdu Josef Skála ve svém komentáři, kde uvažuje, že Václav Klaus je zděšen sebedestrukcí západní civilizace, ale nechce si připustit, že všechny současné problémy jsou nutným a logickým důsledkem neregulovaného globálního kapitalismu. Hledá tedy náhradního viníka a nachází ho v epidemii. Ale nemylme se, všechny ty ničemnosti se děly už předtím. Útok na rodinu, omezování občanských svobod, imbecilní ekologické projekty vedoucí k devastaci krajiny, nadvláda korporací, chudnutí obyvatel, snižování úrovně školství a především migrace a islamizace. Nic z toho nezačalo s covidem. Žádný z těch trendů významně nezesílil během posledního roku. Vše tu bylo už předtím.
Pochybení v krocích během léta přiznal na středeční tiskovce i sám premiér. Nakolik by měl ze současné situace vyvodit politickou odpovědnost?
V téhle fázi země potřebuje aspoň nějaké řízení. Není čas na demise, není čas na hádky. To může být vyřízeno potom. Ano, vidíme, že vláda selhává. Ale selhává taky opozice. Právě v takové těžké situaci by tu měla být opozice, která podpoří obtížná opatření, ale zároveň přinese vizi znovuvybudování ekonomiky a společnosti, jaké vláda není schopna. To potřebujeme víc než okopávání kotníků.
...by tu měla být opozice, která podpoří obtížná opatření, ale zároveň přinese vizi znovuvybudování ekonomiky a společnosti
Nespokojenost veřejnosti roste, v neděli se na Staroměstském náměstí konala demonstrace, která se zvrhla ve výtržnosti a musela zasáhnout policie. Hrozí opakování podobných akcí kvůli nespokojenosti?
Téměř jistě se to bude opakovat. Ale to je pro Andreje Babiše pozitivní. Čekají nás týdny masového umírání. Andrej Babiš epidemii zlehčoval a nepřijal včas potřebná opatření. Teď má šanci být viděn jako ten, kdo naopak bojoval za přísnou karanténu.
Jaká je podle vás, sociologa, šance, že se Andrej Babiš příští rok znovu stane premiérem? A nakolik koronavirus ovlivní volby v příštím roce?
Existují v zásadě jen dva scénáře. Buď se vláda vzpamatuje, bude trvat na přísných opatřeních, lidé je nakonec přijmou, opravdu změní své chování, bude se postupovat důsledně a virus bude potlačen. Potom má Babiš slušnou šanci, že do dalších voleb se země znovu rozběhne, ekonomika se částečně vzpamatuje a těžký prosinec bude zapomenut. Na premiéra bude pohlíženo trochu jako na vítěze války.
Nebo budou opatření jen nedůsledná, lidé je budou sabotovat, problémy se povlečou, a zemi čekají volby v mizerné náladě a s nízkou volební účastí. Potom počítejme s premiérem Ivanem Bartošem.
Ptala se Zuzana Koulová.
Publikováno na Parlamentních listech 25. října 2020