Výměna Mirka Topolánka za Petra Nečase je výrazem vysoce profesionálního politického marketingu, na čemž nic nemění skutečnost, že možná nebyl výsledkem pečlivé analýzy, ale vznikl spontánně či náhodou.

I kdyby ODS najala nejlepší komunikační profesionály na světě, nedokázali by vymyslet nic lepšího. Jestliže někteří analytici dnes píší o riziku či chybném kroku, je to doklad spíše o úrovni práce těchto analytiků.

Za prvé. Každý obchodník nebo marketér přece ví, že produkty mají určitou životní křivku. Pokud je produkt na konci své životnosti a není možné mu vtisknout nový význam, je nejvyšší čas jej vyměnit. Prodávat zastaralý produkt nepředstavuje o nic menší riziko než prodávat něco nevyzkoušeného. Stačí jen připustit si, že na dnešní politické scéně je produktový cyklus většiny „osobností“  kratší než u spotřebního zboží. Jediný rozdíl je v tom, že vůdcové stran mají větší možnost bránit se proti nahrazení než zastaralý typ automatické pračky.

Za druhé. Situace na trhu byla donedávna taková, že část voličů byla připravena volit ČSSD kvůli odporu k Topolánkovi a druhá část byla připravena volit ODS kvůli obavě z Paroubka. A potom tu jsou menší skupiny těch, kdo podporují jakéhosi německého knížete nebo panenku Barbie, protože nechtějí Paroubka ani Topolánka. Přijde-li velká strana s politikem, který nepatří ani k jednomu z „velké dvojky“, může počítat s vděčným přijetím.

Jestliže určité straně přibývá voličů, další masa se nechá strhnout prostě proto, že chtějí být s tím, na jehož straně jsou dějiny. 

Za třetí. Taktiku výměny vůdce krátce před volbami použili sociální demokraté už dvakrát. Pokaždé velmi úspěšně.  Nejprve nahradil Špidlu Gross, potom Grosse Paroubek.

Za čtvrté. Roli hraje i to, čemu Američané říkají „momentum“. Jde o to, že jestliže určité straně přibývá voličů, další masa se nechá strhnout prostě proto, že chtějí být s tím, na jehož straně jsou dějiny. Kdyby k výměně došlo rok před volbami, nová tvář se okouká, a vrtkaví voliči se obrátí jinam. Na to teď doplácí Top09, kteří dosáhli vrcholu příliš brzy. Dva až tři měsíce před volbami je ideální okamžik.

A teď, proč si myslím, že to nebude stačit a že příští vláda bude levicová. Především proto, že se hraje v prostředí, kde neplatí žádná pravidla ani žádná mravní omezení a kde Jiří Paroubek ovládá ministerstvo vnitra. Takže realistický scénář vypadá tak, že pár dnů před konáním voleb začne policie vyšetřovat údajnou korupci Petra Nečase a různé dohady „uniknou“ do tisku. Po volbách půjde vyšetřování do ztracena.

Ale dost možná, že to ani nebude zapotřebí. Finanční superpřevaha ČSSD je taková, že na každý plakát nebo banner ODS připadá stovka sociálně demokratických. Když to nebude stačit, tak oranžové inzerce ještě přibude. Zkrátka, Jiří Paroubek má k dispozici tolik prostředků, že si křeslo premiéra může koupit. A intenzivně na to pracuje.

Původně publikováno 7. 4. 2010 na blog.ihned.cz.