O původu konspiračních teorií

V srpnu 2014 provedlo britské námořnictvo záchrannou akci, v jejímž rámci se podařilo vyzvednout z libyjského pobřeží asi stovku britských občanů. Byla mezi nimi i skupina džihádistů s britskými pasy. Z pohledu britských bezpečnostních sil to byli spojenci, protože v předcházejících letech bojovali proti Kaddáfího režimu, a některé jejich operace byly dokonce financovány MI5. Teď jim hrozilo nebezpečí a britská loď byla na místě včas.

Pokud ale Britové čekali vděčnost, tak se spletli. Dovezli si domů motivované džihádisty s důkladným zabijáckým výcvikem a jejich „integrace“ vypadala podle toho. V květnu 2017 provedl jeden z členů této skupiny, 22letý Salman Abedi, sebevražedný útok, při kterém zabil víc než 20 lidí a víc než 100 těžce zranil. Asi z poloviny se jednalo o děti. Salman Abedi nepostupoval izolovaně, pomáhal mu bratr rovněž zachráněný z Libye. Dost možná, že to není konec příběhu. Nevíme, čeho se dopustí další „uprchlíci.“

Jak se z toho evropské bezpečnostní síly poučily? Přibližně před měsícem byla v Sýrii v rámci podobné záchranné operace vyzvednuta asi tisícovka tzv. Bílých helem, což je technická podpůrná organizace blízká Al Kajdě. Radikálové budou rozmístěni v různých evropských zemích. Nikdo se ani nenamáhá předstírat, že by bezpečnostní síly byly schopné je udržet pod kontrolou.

Nemůžeme se divit, že mnoho obyvatel evropských zemí má pocit spiknutí a že se rozmáhá víra v tajný plán evropských elit na vyhlazení obyvatelstva vlastních zemí.

Kdybychom posuzovali jen podle vnějších znaků, mohli bychom soudit, že útok v Manchesteru byl pilotním projektem a že na základě jeho úspěchu realizují bezpečností síly totéž ve větším měřítku. Nemůžeme se divit, že mnoho obyvatel evropských zemí má pocit spiknutí a že se rozmáhá víra v tajný plán evropských elit na vyhlazení obyvatelstva vlastních zemí.

Podlehnout konspiračním teoriím je o to snadnější, že podobná katastrofální selhání vidíme na všech stranách. Projekty školské reformy, které poškozují výuku. Sociální programy, které způsobují chudobu. Programy podpory vědy, které z vědců dělají lovce grantů a snižují úroveň výzkumu. Není to všechno součástí jedné velké konspirace na zničení svobodného světa?

Tomuto optickému klamu ještě napomáhá, že:

  • Existují dílčí projekty, které by snad bylo možné nazvat spiknutími. Dnes už můžeme např. pokládat za prokázané, že George Soros usiluje prostřednictvím svým neziskovek o trvalou masivní imigraci až do úplného zničení evropské civilizace.
  • Tzv. elity se sice konspiračním teoriím vysmívají, ale samy nepředkládají žádný jiný způsob myšlení. Třeba mýtus o ruském zasahování je ukázkovým příkladem konspirační teorie. Rozdíl mezi vírou v ruské zasahování a chemtrails je pouze v tom, že to první je považováno za nóbl, zatímco to druhé je vhodné pro chudinu. Logické struktury obou teorií jsou stejné. Což je dovršeno „vzděláváním proti hoaxům“, které spočívá v tom, že do škol přichází multikulturní aktivisté a vysvětlují dětem, nám věřte a těm druhým nevěřte. Někdy dokonce včetně jmenných seznamů. Fantazijní vyprávění o údajných centrálách, kde tisíce agentů, v přestrojení za běžné občany, mění veřejné mínění podle libosti, nemohou na podstatě konspirační teorie nic změnit.

...„vzděláváním proti hoaxům“, které spočívá v tom, že do škol přichází multikulturní aktivisté a vysvětlují dětem, nám věřte a těm druhým nevěřte. Někdy dokonce včetně jmenných seznamů.

Nejhorší na tom všem je, že skutečnost může být černější než ta nejchmurnější konspirační teorie. To když se ukáže, že tak lidé jednají sami, dobrovolně, bez povzbuzování nějakými spiklenci. A na takový případ jsme narazili. Záchrana libyjských džihádistů byla totiž velmi úspěšná! Nebyla úspěšná z hlediska obětí a jejich blízkých. Nebyla úspěšná ani z hlediska milionů lidí žijících ve strachu. Ale z pohledu zapojených úředníků a expertů je tomu jinak. Nikdo nepřišel o odměny, nikdo nebyl degradován, žádné oddělení nebylo zrušeno, žádný politik nebyl donucen rezignovat. Můžeme se jen dohadovat, jaké prémie a odměny byly rozdány.

A můžeme se také jen dohadovat, co by se stalo, kdyby se uvnitř aparátu našel někdo, kdo by projevil tolik statečnosti, že by odmítal zabijáky vpustit na území Velké Británie nebo třeba požadoval jejich internaci. Nejspíš kárné řízní, diskriminační žaloba a obvinění z rasismu. Oproti tomu nehrozí, že by byli úředníci voláni k odpovědnosti za celkové katastrofální výsledky. Byly totiž vyvinuty prostředky dostatečné k tomu, aby byla veřejnost odstíněna od informací.

Všichni vlastně dělají svou práci tak, jak se od nich čeká a jak jsou nastaveny podmínky odměňování. Experti, úředníci, aktivisté neziskovek, politici a konec konců i mainstreamoví novináři, kteří tomu všemu poskytují ideologickou podporu.

Sledování vlastního zájmu bylo po staletí tím motorem, který poháněl civilizaci kupředu a který hrál klíčovou roli při vybudování jediné civilizace, které dokázala všem svým příslušníkům poskytnout svobodu, bezpečí a přijatelnou životní úroveň. Jenže dnes jsou podmínky nastaveny jinak a tentýž motor pohání civilizaci ke zkáze. Nejde jen o bezpečnost. Charles Murray ukázal ve své skvělé a pozapomenuté knize By the People: Rebuilding Freedom without Permission, že samotné vytvoření podmínek, za nichž je pro občany výhodné se navzájem udávat a podávat na sebe žaloby, stačí k nastolení despocie.

Samotné vytvoření podmínek, za nichž je pro občany výhodné se navzájem udávat a podávat na sebe žaloby, stačí k nastolení despocie.

Proto jsme dnes v situaci, kdy nestačí provádění dílčích politických a ekonomických změn. Pokud nedojde k zásadně jinému nastavení podmínek, nepomůže výměna nerozumného politika za někoho s názory o něco rozumnějšími. Což může posloužit jako částečné vysvětlení toho, proč ta nejškodlivější opatření zavedly v posledních letech pravicové strany. Levicová vláda přijde s šílenými nápady, občané jsou zděšeni, zvolí pravici, ale její vůdcové nemají odvahu ani schopnost postavit se na odpor státní byrokracii a dalším nátlakovým skupinám hájícím svoje zájmy. Realizace ultramarxistických programů je tak spojena nikoliv se jmény Corbyn, Schulze a Hollande, ale Mayová, Merkelová a Macron.

Konspirační teorie jsou v tuto chvíli překážkou změny, protože brání v pochopení, jak zásadní změny evropské státy potřebují.

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál