300 nebezpečných slov o trablech facebookových cenzorů
Politicky nekorektní příspěvky na facebooku jsou tak nebezpečné, že cenzoři, kteří je musí číst, mají vážné psychické problémy, trpí depresemi a nedaří se jim v partnerských vztazích. Čtenáře napadne, že musí jít o sarkastický vtípek. Ale nejde. Tuhle zprávu převzaly Parlamentní listy (k přečtení ZDE) z britského Guardianu, autoritativního zdroje pro západní radikální levici. Tam se vtípky nepřipouštějí.
Když se ovšem nad vším člověk zamyslí, věci do sebe zapadají docela logicky. V politicky korektním prostředí současných intelektuálních elit jsou poměry nastaveny tak, že pokud je člověk obětí, radikálně se zvyšuje jeho kariérová šance. A protože všichni žijí jako princátka v bavlnce, zbývá jenom možnost subjektivně se cítit obětí. Novicové politické ultrakorektnosti jsou tedy vybíráni, trénováni a povzbuzováni k tomu, aby se cítili oběťmi.
O generaci dříve se lidé učili, jak se psychicky vyrovnat s nejrůznějšími zážitky. U dnešních neomarxistů je to obráceně. Učí se, jak mít co největší traumata.
O generaci dříve se lidé učili, jak se psychicky vyrovnat s nejrůznějšími zážitky. U dnešních neomarxistů je to obráceně. Učí se, jak mít co největší traumata. Kdo není dost traumatizován, ten se nebude cítit obětí, nemůže podávat stížnosti a nikam to nedotáhne. Vše se týká i českého prostředí. Není to tak dlouho, co Česká televize propagovala aktivistku, jejíž veškerá kvalifikace spočívala v tom, že tato žena středního věku před mnoha lety viděla penis a dosud je tím psychicky otřesena. Dáma velmi dobře pochopila pravidla hry. Pokud jsou lidé vedeni k tomu, aby jejich psychická odolnost byla co nejnižší, pak je vlastně pochopitelné, že nedokážou snést setkání s protichůdným názorem nebo lidovou mluvou. Je to další ukázka sebevražedných mechanismů současné mocenské elity. Způsob, jakým udržuje svou moc a vybírá nové členy, je děsivě destruktivní. Na jedné straně tak elita ničí vlastní země, společnosti a celou civilizaci, na druhou stranu podrývá vlastní postavení jako sociální vrstvy, čímž ovšem přibližuje změnu poměrů.
Jeden detail je na celé věci sympatický. Jak zmíněný článek v deníku The Guardian uvádí, z některých cenzorů se čtením nekorektních příspěvků stali xenofobové. Asi jich nebylo mnoho, ale vždy je pěkné vidět, že zdravý rozum nebyl vymýcen úplně.