Otázka týdne z 10. dubna 2020
Evropské ekonomiky poničené epidemií si prostě nemůžou dovolit gigantické programy na ochranu klimatu. Není co řešit. Tak nějak se vyjádřil český premiér, a mnozí další v Evropě to vidí stejně jako on. Na druhou stranu, v Bruselu i v Berlíně v zelené agendě pokračují, jako by se nic nezměnilo. Co tedy můžeme čekat?
Když probíhá takový spor, lidé mají tendenci se ptát, co je rozumné a smysluplné. Za tím je představa, že když je něco příliš velký nesmysl, tak si to lidé uvědomí a přestanou to prosazovat. Nebo si to uvědomí aspoň většina.
V takových chvílích lidé mají tendenci se ptát, jestli se to rozumné a smysluplné. A za tím je představa, že když to bude příliš nesmyslné, tak si to většina lidí uvědomí, a přestane to tlačit.
S každým tím opatřením dojde ke zhoršení životního prostředí a bude pak snadnější požadovat více programů a peněz. A tak pořád dokola.
Jenže takhle svět nefunguje. Důležitější jsou jiné otázky:
- Kdo program prosazuje a jaký je jeho zájem?
- Byla jeho moc nějak oslabena?
- Změnily se jeho zájmy?
- Objevil se na scéně někdo, kdo má opačný zájem a dost vlivu, aby jej prosadil?
Co se týče rozumnosti antiklimatických opatření, stačí připomenout, že nejde jenom o ekonomické dopady. Každé z těch opatření vede k poškození životního prostředí – biopaliva, elektromobily, vegetariánství, přehnané zalesňování, větrné elektrárny, sluneční panely z toxických materiálů…Stačí se podívat do ekolistů (dáváte-li přednost popularizačnímu tónu) nebo do Vesmíru (dáváte-li přednost odbornému).
Ono to taky dává smysl. S každým tím opatřením dojde ke zhoršení životního prostředí a bude pak snadnější požadovat více programů a peněz. A tak pořád dokola.
Kdo tedy „zelený nový úděl“ chce?
- Samozřejmě profesionální aktivisté
- University a vědecké týmy, které na to rovněž berou granty a jejichž personál „vzdělává“ správným způsobem
- Média, ta jsou s nimi spojena
- Státní správa, pro kterou to znamená více aktivit, více pracovních míst a větší rozpočty
- Nadnárodní byrokracie
- Poradenské a počítačové firmy
- Politické strany, které jsou s tím propojeny do jediného celku
- Banky, které na „zelených projektech“ vydělávají
- Do značné míry dokonce i výrobní korporace. Dlouho jim to umožňovalo ničit menší národní konkurenty. Dnes i někteří jejich manažeři vidí, že vše zašlo příliš daleko. Ale už se nedokážou zastavit.
Zůstala těmto skupinám politická a ekonomická moc? Jednoznačně ano, z koronavirové krize vyjdou posíleny. Na rozdíl je místních firem a živností je pár měsíců nucené odstávky nepoloží.
Mají nadále zájem na prosazování zelené agendy? Samozřejmě! Téměř na ničem jiném se nedá tak snadno vydělávat.
Mají nadále zájem na prosazování zelené agendy? Samozřejmě! Téměř na ničem jiném se nedá tak snadno vydělávat.
Objevil se nějaký nový hráč? Samozřejmě, jsou tu obyvatelé evropských zemí. Už takhle budou čelit novým problémům. A mnozí z nich takovému zbídačení, jaké Evropa nepoznala po generace. A do toho ještě klimatické šílenství. Ale copak se obyvatel evropských zemí někdo ptá na mínění? A pokud by snad měli tendenci volit opoziční strany, vyřeší se to zostřeným postupem proti extrémistům.
Takže jaký je závěr. Ještě pořád si myslíte, že „zelený nový úděl“ nebude pokračovat?
