Politická pravice stále ulpívá v úvahách z minulého století, u kterých se navíc ukázalo, že v reálném světě nefungují. Sociolog Petr Hampl upozorňuje, že svět i chápání politiky se zcela změnilo. Dnes je podle něj hlavní politická dělící linie mezi „stranou globálních elit“ a „stranou místních lidí“. Fatální je podle Hampla zejména lpění pravice na minimální roli státu, neboť se ukazuje, že nikdo jiný než národní stát nemá sílu postavit se nadnárodním elitám.

Otázka týdne z 13. listopadu 2020

Často kritizujete nadnárodní korporace. Jak se ale díváte za korporace českých majitelů (Agrofert, PPF apod.)?

Otázka týdne z 20. července 2020

O vazalství se většinou mluví v negativním významu. Co by ale za to dnes Řekové dali, kdyby byli americkým nebo německým vazalem.

Byla by tím omezena jejich samostatnost, stálo by je to peníze, vyplývaly by z toho povinnosti, ale v případě tureckého útoku by mohli počítat s podporou nejsilnější armády světa nebo aspoň finanční podporou jednoho z nejbohatších evropských států.

700 nebezpečných slov o různých přístupech k vlastním dějinám

Varování: Následující text obsahuje narativy, které vyvolávají v pražské brněnské kavárně výbuchy vzteku

K historickým událostem můžeme přistupovat mnoha způsoby. Třeba tak, že řešíme nějaký současný spor a zmínka o dějinách je jenom záminku, jak zaútočit na současného protivníka. Ty samotné dějiny nás vlastně moc nezajímají. Čím méně o nich víme, tím lépe.

Otázka týdne z 12. června

To je otázka, kterou si položí každý, kdo viděl mladé cizince, jak si na Staroměstském náměstí hrajou na housenky.

Nebo kdo četl rozhovory s účastníky demonstrace – ty absurdní žvásty o tom, jak má být v České republice zrušena policie, protože to působí problémy v Minneapolis.  Jak je možné, že jsou ti lidé tak hloupí?

Šéfredaktor tohoto časopisu si kdysi získal pozornost výrokem, že on z opice nepochází.  Jako by tím naznačoval, že my ostatní… nemůžu si pomoc, ale moji dědečkové ani babičky nevypadali jako orangutani.

Nicméně k darwinismu. Spory o to, jak vznikl lidský druh, trvají více než 100 let, a budou pokračovat. Je totiž z principu nemožné získat plnou jistotu o něčem, co se stalo v minulosti. Vždy bude existovat určitý prostor pro pochyby a tudíž bude vždy záležet na tom, kdo drží víc politické moci.

Sociolog Petr Hampl varuje před společenskými tenzemi, které nás po pandemii čekají. Na rovinu říká, že pokud si korporace a neziskový sektor budou chtít udržet svůj dosavadní standard, pro zbytek populace to bude znamenat zásadní zchudnutí. A první náznaky ukazují, že velcí nadnárodní hráči své zvyky měnit nemíní.

Otázka týdne z 10. dubna 2020

Evropské ekonomiky poničené epidemií si prostě nemůžou dovolit gigantické programy na ochranu klimatu. Není co řešit. Tak nějak se vyjádřil český premiér, a mnozí další v Evropě to vidí stejně jako on. Na druhou stranu, v Bruselu i v Berlíně v zelené agendě pokračují, jako by se nic nezměnilo. Co tedy můžeme čekat?

Co udělá se společností vyhlášený nouzový stav? Jak dopadnou ti, kteří se v minulých časech vydávali za elity a společenské lídry, ale když o něco jde, tak se ukazuje, že jejich význam je mnohem menší? A mohou se v důsledku epidemie a opatření s ní spojených urychlit nebo zvýraznit nějaké dlouhodobé společenské trendy? O politicích, schovaných neziskových organizacích i české společnosti hovoří sociolog Petr Hampl.