Podle průzkumu amerického Mezinárodního republikánského institutu více než čtvrtina obyvatel Česka věří, že Rusko brání naše "tradiční hodnoty", jakými jsou rodina, víra či morálka. A naopak 40 % oslovených Čechů věří tomu, že Evropská unie obyvatele nutí od tradičních hodnot upustit. Co si o tom myslíte?
Že mají pravdu. Před 100 lety se radikálním marxistům podařilo ovládnout Rusko a západní civilizace odolala, alespoň pro jednu generaci. Dnes jsme v situaci, kdy se radikálním marxistům podařilo ovládnout Evropskou unii, zatímco Rusko odolává. Situace se tedy otočila. A lidé to vidí.
Výsledky tohoto a jiných výzkumů jsou ale pozoruhodné ještě z jednoho důvodu. Před několika lety se vedení Evropské unie totálně zahrabané do všech možných průšvihů a vyhlášené svou děsivou neschopností, rozhodlo vyřešit situaci vytvořením „obětního beránka.“ Vyvolalo úplně zbytečný konflikt s Ruskem a vynaložilo miliardy na to, aby obyvatele vlastních zemí přesvědčilo, že za všechno mohou Rusové. Nefunguje to. Dokonce ani v České republice, kde může oficiální státní propaganda navazovat na negativní předlistopadové vzpomínky, se nedaří lidi zmanipulovat. Vidí, že vlastní politické elity je ohrožují víc než jakýkoliv cizí stát.
Lidé vidí, že vlastní politické elity je ohrožují víc než jakýkoliv cizí stát.
Ani monopol na propagandu tak nestačí k získání podpory významnější části obyvatel. Vlády jsou tedy nuceny vládnout proti obyvatelům. Tak špatně na tom nebyl ani předlistopadový režim, ten se určité podpoře těšil.
Současně si většina respondentů myslí, že by NATO mělo vést neutrální politiku vůči Rusku. Proč to nereflektují české politické strany?
Protože představitelé politických stran se necítí zavázáni svým voličům, nýbrž nadnárodním mocenským centrům. Narážíme na obrovský mocenský posun, který tu nastal. A sice ten, že během posledních cca 15 let byly zlikvidovány veškeré demokratické instituce. Zůstaly z nich jen prázdné slupky. Občané přišli o možnost ovlivnit politiku svých zemí.
Mohli bychom dokonce mluvit o státním převratu. S tím rozdílem, že tento převrat neproběhl jednorázově, ale probíhal cestou postupných, zdánlivě bezvýznamných kroků. Připomínám amerického sociologa Charlese W. Millse, který kdysi upozornil, že převraty prováděné chudými vrstvami probíhají náhle, zatímco převraty prováděné elitami probíhají postupně a jakoby neviditelně. Přesně to se stalo v Evropě.
Státy Evropské unie jsou diktátorskými režimy s různou mírou totalitního chování
Státy Evropské unie jsou diktátorskými režimy s různou mírou totalitního chování. Není žádný důvod, proč by politici měli brát ohled na mínění občanů.
Je to záležitost pouze ruské propagandy, která se poslední dobou tak často propírá v mainstreamových médiích, nebo jde o návrat k tradičním hodnotám?
O návratu bychom mohli mluvit tam, v případě, že by předtím došlo k jakémusi opuštění tradičních hodnot. Ve skutečnosti ale lidé žijí stále stejně. Pořád je tomu tak, že pro většinu běžných občanů jsou rodina, práce, morálka, národ atd. důležité hodnoty.
O návratu bychom mohli mluvit tam, v případě, že by předtím došlo k jakémusi opuštění tradičních hodnot. Ve skutečnosti ale lidé žijí stále stejně...
Jestliže jejich vlastní vláda (a profesionální aktivisté placení z jejich daní) se snaží tyhle hodnoty zničit, pochopitelně kladou odpor. Mimo jiné proto, že intuitivně vnímají, že nejde jen o hodnoty, ale také o jejich právo určovat vlastní životní styl, o jejich svobodu a jejich celkové životní šance.
Vidíte, že by se projevovala ruská propaganda v České republice?
Vidíme, že česká média jsou systematicky ovlivňována Sorosovými fondy. Vidíme, že státní televize a rozhlas jsou masivně ovlivňovány bruselskou byrokracií (což televize a rozhlas otevřeně přiznávají). Vidíme, že novináři dostávají peníze z Norských fondů a Německých fondů. Vidíme aktivní působení nadací sycených saudskými penězi. Ale Rusko nikde. Ve skutečnosti je tomu tak, že – když pominu českou redakci Sputniku – že Rusko je téměř jediné, kdo v českém prostředí není aktivní.
Kdy vlastně slyšíme řeči o ruské propagandě? Pokaždé, když někdo odporuje byrokratické idiocii nebo mocenským plánům nadnárodních elit.
Kdy vlastně slyšíme řeči o ruské propagandě? Pokaždé, když někdo odporuje byrokratické idiocii nebo mocenským plánům nadnárodních elit, a když je zjevné, že vládní propaganda lže. V každé takové situaci se objeví záchranný pseudoargument: „kdo s námi nesouhlasí, je ruská propaganda.“ Není to nic nového. Stejné metody používali předtím komunisté, když horovali proti světovému imperialismu, a nacisté, když horovali proti židobolševismu. Dokonce to často provádí i stejní lidé. Stačí se podívat, kolik dnešních bojovníků proti „ruské hrozbě“ bylo za minulého režimu placenými udavači Státní bezpečnosti.