Stojí za to občas připomenout, jak děsivě nízká byla tehdejší životní úroveň.

Dokážete si představit svět, ze kterého zmizí pivo, jakmile venkovní teplota stoupne nad 25 stupňů? Některým z nás stačí zapátrat v paměti. V takovém světě jsme totiž žili do listopadu 1989.

Údajná ani skutečná odbornost nedává nikomu právo řídit životy lidí, kteří o to nestojí.

Patřím k těm staromódním lidem, kterým chutnají špekáčky s vysokým obsahem tuku. Nevěřím tomu, že všechno přírodní musí být pro můj organismus nutně zdravější než cokoliv vyrobeného uměle. Když mám hlad, zhltnu jakýkoliv párek a neřeším, kolik procent je v něm masa. Jím čokoládu s vysokým obsahem tuku a docela nízkým obsahem kakaa. Občas zajdu do řeznictví na laciný prejt. A k tomu všemu ještě nesnáším ryby, sóju a brokolici.

Nedávejte někomu svůj hlas jen proto, že někdo jiný je ještě horší.

V anglosaských zemích je zvykem, že komentáři provádějí v předvečer voleb „endorsement“, tedy že se veřejně přihlásí na stranu konkrétního kandidáta a doporučí svým čtenářům, koho mají volit. Myslím, že je to velmi dobrý zvyk.

Letos by byl pro mne takový krok poměrně obtížný, protože existují dvě uskupení (a s určitými výhradami ještě třetí), u nichž určitě neprohloupíte, pokud jim dáte svůj hlas. Pokusím se tedy z druhé strany – koho nevolit.

Buďme vděční, že české úřady zatím nejednají tak rasisticky jako americká federální vláda.

Tak jsme si zase přečetli, že nás americké ministerstvo zahraničí považuje za rasistickou zemi.

Kdybychom chtěli být jízliví, mohli bychom na to odepsat, že Spojené státy na tom nejsou o nic lépe. Mimo jiné proto, že:

Zamyšlení nad knihou Jiřího Šubrta, která nevzbudila tolik pozornosti, kolik by si zasloužila.

Nedávno jsem upozornil na skvělý spisek Filosofie ozbrojené společnosti, a dlužím ještě druhé upozornění na knížku, která téměř úplně unikla pozornosti. Byla by škoda o ni přijít.

Vysvětlení, proč snahy českých konzervativních vzdělanců skončily debaklem.

Je skvělé být zločincem v zemi, kde lidé nemají v domácnostech zbraně.

Když hesla o morálce ospravedlňují skutečné lumpárny, je lepší se bez takového slovíčka obejít.

Máme další začátek roku a zase nás čeká záplava komentářů, jak jsme na tom jako národ špatně a jak bychom všichni měli být morálnější. Slovem všichni se v tomto kontextu myslí „všichni ostatní“.