Otázka týdne ze 17. července 2020

Třicetiletý odstup od komunistického režimu by mohl stačit k tomu, abychom si staré věci nebrali příliš osobně.

Abychom byli schopni o nich nezaujatě přemýšlet a diskutovat. Abychom klidně přiznávali dobré i špatné stránky, a abychom si z toho mohli brát poučení pro naše vlastní politické diskuze a zápasy.

Podle sociologa Petra Hampla nikdo nedokáže říct, čím se měl vlastně Miloš Jakeš provinit. Podle něj usiloval o zvýšení životní úrovně na venkově, a i když byl aktivní v tvrdých letech Klementa Gottwalda, není známo, že by někoho udal, poslal do kriminálu nebo připravil o majetek. „Musíme mu přiznat podíl na tom, že posunul režim z té brutální stalinské podoby do celkem pohodových 80. let. Minulý režim by Hampl zpátky nechtěl: „Měli bychom ale dějiny toho režimu studovat, snažit se podrobně porozumět a nenechat se strhnout povrchními ideologickými klišé.

700 nebezpečných slov o různých přístupech k vlastním dějinám

Varování: Následující text obsahuje narativy, které vyvolávají v pražské brněnské kavárně výbuchy vzteku

K historickým událostem můžeme přistupovat mnoha způsoby. Třeba tak, že řešíme nějaký současný spor a zmínka o dějinách je jenom záminku, jak zaútočit na současného protivníka. Ty samotné dějiny nás vlastně moc nezajímají. Čím méně o nich víme, tím lépe.

Otázka týdne z 19. června

Otázka týdne z 8. května 2020

Pokud by po válce došlo ke smíření a sudetští Němci byli po válce přijati jako nedílná součást ČSR. Bylo by v roce 1946 možné, aby stalinisté včele s Klementem Gottwaldem vyhráli volby a osnovali státní převrat?

Alexander Tomský vydal článek o „nehorázných Putinových lžích“ na Novinkách.cz. Na názor se ptáme Petra Hampla, bývalého velvyslance v Rusku Jaroslava Bašty či Petra Trombíka, který se věnuje vztahům Ruska, Polska a Česka. Proč Tomský nazývá Putina diktátorem, proč reinterpretuje dějiny za použití metody „kdyby“ a směje se „nevzdělaným“?

Petra Hampla jsme se zeptali, jaký je rozdíl mezi „lží“ a „nehoráznou lží“…

Domobrany

350 nebezpečných slov o událostech roku 1968

Varování: Následující text obsahuje narativy, které vyvolávají v pražské a brněnské kavárně záchvaty vzteku

Cesta od děsivého bolševického teroru k celkem snesitelnému autoritativnímu systému nezačala během pražského jara.  První významný zlom proběhl v roce 1941, kdy vládcové pochopili, že bez lidové podpory Hitlera neporazí. Další milník pak v roce 1956. Od té doby byl každý rok o maličko svobodnější než rok předcházející. A zároveň s tím i stoupala životní úroveň.

Církevní restituce

850 nebezpečných slov o tom, do jakého světa vstupujeme

Varování: Následující text obsahuje narativy, které v pražské a brněnské kavárně vyvolávají výbuchy vzteku