Cenzura na sociálních sítích dostala mnohé solidní pravicově smýšlející občany do prekérní situace.  Likvidace svobody projevu a centrálně řízená manipulace politické diskuze se jim pochopitelně nelíbí. Jenže pokus o řešení naráží na dogmata pravicové ortodoxie – soukromá korporace si přece může dělat, co chce, a stát ji nesmí omezovat. Však taky není náhodou, že fanatičtí neomarxisté najednou objevili neuvěřitelnou citlivost pro ochranu soukromého vlastnictví, žel však pouze pro ochranu vlastnictví několika největších světových korporací.

600 nebezpečných slov o cenzuře a naivních elitách

Varování: Následující text obsahuje narativy neslučitelné s koncepcí té party, která si říká česká vláda a ve skutečnosti hraje spíš roli okupační správy

320 nebezpečných slov o tom, proč lidé nevěří elitám

Varování: Následující text obsahuje narativy neslučitelné s politikou Evropské unie

Dnes opět o poznámka o dalším vysokém manažerovi korporace Facebook. Tentokrát je to bývalý viceprezident Chamath Palihapitiya, který se nechal slyšet, že cítí obrovskou vinu, že se na něčem takovém podílel. Sociální sítě prý manipulují lidi šířením nenávistných nepravd.

Předminulá úvaha skončila tím, že je zapotřebí „chránit svobodu projevu na sociálních sítích proti vládám, jejich agenturám i proti korporacím, které sociální sítě vlastní.“ Je vůbec možné chránit svobodu projevu proti vlastníkům sociálních sítí? Ano, je to možné. Ale stojí to hodně energie.