Děkuji za pozvání na tuto konferenci. Snad budu schopen přispět do debaty právě proto, že nejsem ekonom. Zdá se totiž, že pro ekonomii platí to stejné, co pro jiné obory. Jakmile se uzavře do sebe, stává se nezajímavým a v podstatě zbytečným.
Před několika měsíci rozeslal japonský ministr školství Hakubun Šimonura 28 univerzitám dopisy, v nichž je zdvořile požádal, aby přestaly s vyučováním humanitních oborů, jako jsou sociologie, psychologie, politologie, religionistika a další. To znamená, že již v roce 2016 nebudou přijati noví studenti. Univerzita, která se nepodřídí, nemůže nadále počítat se státním financováním.
Závěrečná část shrnutí disertační práce navazuje na teorii, která byla v předchozích částech formulována. Doporučuji čtenářům, aby se nejprve pustili do předchozích částí, bez jejich znalosti je totiž tento závěr jen velmi obtížně pochopitelný. První část najdete zde.
Země s hlubokými třídními rozdíly a složitou byrokracií nedokážou dlouhodobě přežít
Petr Hampl vstoupil ve známost hlavního mediálního proudu až v poslední době, především díky svým postojům k imigraci. Tu skutečně považuje za zásadní problém a největší hrozbu současné společnosti. Kromě toho však jako sociolog očekává zásadní změny ve společnosti, které pocítí zejména skupiny humanitních intelektuálů zvyklých na přísun prostředků z veřejných rozpočtů.
Ve všech společnostech, které známe z dějin vyspělých civilizací, byli lidé rozděleni do tříd, stavů nebo kast. Naše historická situace je zvláštní tím, že máme tendenci si namlouvat, že žijeme ve společnosti v zásadě beztřídní, kde všichni lidé mají stejné šance. Věříme tomu, přestože na doslova na každém kroku vidíme fakta svědčící o opaku.
Výše uvedené zjištění přinesl nejnovější výzkum týmu českých sociologů vedených Petrem Matějů. Dobrého vzdělání tak údajně dosáhnou jen ti nejhouževnatější chlapci.
Paradoxně tak vzniká rozdíl, který se projevuje po celou další kariéru.
Jeden moudrý Američan kdysi popsal politiku boje proti diskriminaci takto:
Vezměte jakoukoliv charakteristiku, jakou se lidé od sebe mohou lišit – pohlaví, věk, barva pleti, barva vlasů, sexuální záliby, výška, hmotnost, bydliště nebo cokoliv jiného.
Zamyšlení nad knihou Jiřího Šubrta, která nevzbudila tolik pozornosti, kolik by si zasloužila.
Nedávno jsem upozornil na skvělý spisek Filosofie ozbrojené společnosti, a dlužím ještě druhé upozornění na knížku, která téměř úplně unikla pozornosti. Byla by škoda o ni přijít.
Autora knihy Prolomení hradeb Petra Hampla jsem znal jen vzdáleně jako aktivistu antiislámského hnutí, které jsem příliš nesledoval.
Dámy a pánové,
Ve všech společnostech, které známe z dějin vyspělých civilizací, byli lidé rozděleni do tříd, stavů nebo kast. Naše historická situace je zvláštní tím, že máme tendenci si namlouvat, že žijeme ve společnosti v zásadě beztřídní, kde všichni lidé mají stejné šance. Věříme tomu, přestože na doslova na každém kroku vidíme fakta svědčící o opaku.