Pokaždé, když nám média předkládají nešťastné dětské oči, můžeme s vysokou pravděpodobností soudit, že se s námi někdo pokouší manipulovat. A že se tudíž pokouší prosadit něco, co by bylo v otevřené diskuzi neobhajitelné. 

Právě to se podle všeho děje v diskuzi o pomoci obětem konfliktu v Sýrii. Tragédie je to obrovská, problémů je celá řada a není v možnostech jednoho článku je zvládnout. Navíc nechci předstírat, že jsem expertem na blízkovýchodní problematiku. Takže jen pár stručných poznámek.

Být českým nacionalistou (vlastencem, národovcem či jak tomu chcete říkat) v roce 2014 znamená jedno jediné. Znamená to přesvědčení, že v zemi, kde si budou vládnout sami Češi, se bude žít lépe než v zemi spravované euroúředníky nebo v islámském kalifátu.

Svět po Bin Ladinovi je jiný než před ním v tom, že islámská obec znovu získala víru, že vytvoření světového kalifátu je možné. A potvrdila si, že západ je slabý, dekadentní a neschopný odporu.

Jednorázová úspěšná akce amerického komanda na tom nemůže nic změnit.

Jak měl Izrael postupovat, když se islamističtí aktivisté podporovaní tureckou vládou rozhodli ukončit blokádu pásma Gaza? A jaká měla být správná reakce v prvních minutách po incidentu?

Jakkoliv jsou v posledních dnech světová média plná článků a komentářů, odpověď nemá nikdo. S výjimkou těch, kdo mají jasno, že Židé se prostě mají nechat postřílet. Tak to vidí třeba The Guardian a čekám, že stejný názor najdu příští týden v komentáři Jana Schneidera v Euru.

Opět se potvrdilo, že přímá demokracie vede k moudřejším rozhodnutím než názory elit.

Pamatujete na tu scénu z krkonošských pohádek, kdy chtěl Trautenberk kohosi zavřít do hladomorny, aby si vzápětí vzpomněl, že žádnou hladomornu nemá? Do podobně trapné situace se dostal jeden senilní šlechtic (před časem se téměř stal místodržitelem v Čechách), když veřejně vyhrožoval švýcarským svobodným občanům – se stejně okázalou bezmocností.

Jestliže nedokážeme ubránit umírněné před radikály, nemůžeme se divit vývoji islámských komunit v Evropě.

Dějiny nás učí, že úspěšné jsou aliance svobodných národů, nikoliv byrokratické kolosy.