Když se dnes vracíme k životu a smrti Jana Husa a k událostem, které po jeho smrti následovaly, nabízí se srovnání husitského fundamentalismu s dnešním Islámským státem a podobnými skupinami. Jako bychom si část dějin procházeli znovu. To nás může znovu vést k tomu, abychom se otázce náboženského násilí a fundamentalismu (což, jak dále ukážeme, nemusí spolu nutně souviset) věnovali hlouběji a pokusili se lépe pochopit mechanismy, které vedou k jejich vzniku.
Autoři petice včetně biskupa Václava Malého a starosty Prahy 7 Jana Čižinského z KDU–ČSL vyzývají premiéra Sobotku, aby podpořil kvóty na imigranty a aby ČR přijala uprchlíky. Argumentují tím, že „naše země se chce zapojit do struktur Evropské unie jako stát rovnocenný ostatním vyspělým zemím. Proto se domníváme, že bychom měli přijmout svůj díl odpovědnosti za řešení obrovské humanitární katastrofy, kterou v současné době jsou nuceny řešit naše partnerské země...
Jakkoliv je Řecko v rámci západního světa vyjímečnou zemí, jeho problémy za posledních pět let podle sociologa Petra Hampla ukazují na obecné problémy západního světa, které mohou nastat kdekoliv. I v České republice, kde k nim prý navíc Sobotkova a Babišova vláda významně přispívá. Nyní se bude muset ukázat řecká společnost, která v neoficiálních strukturách bude muset nahradit nefungující stát. Jinak začnou lidé umírat hlady.
Za poslední týden jsem dostal přibližně desítku dotazů, proč se neúčastním dnešní protiimigrační demonstrace na Václavském náměstí. Otázka byla většinou spojována s tichou výčitkou „Vždyť teď přece musíme odložit rozdíly a držet spolu!“ Je to dobrý argument a je to dobrá otázka. Musel jsem kvůli tomu hodně přemýšlet, ale myslím, že to nebyl ztracený čas. Mám jasněji v celkové situaci i v tom, co je zapotřebí dělat.
„Z výpadů proti Cikánům (Rómům?) je mi v poslední době smutno. Uznávám, že spousta z nich je naprosto oprávněná, ale v těžkých časech si nemůžeme dovolit boje mezi různými neislámskými skupinami.
POLITOLOGOVÉ Státník, na kterého můžeme být hrdí. Tak vnímá také po posledních silných vyjádřeních v souvislosti s migrační krizí prezidenta republiky Miloše Zemana sociolog Petr Hampl, který jedním dechem dodává, že naopak politici ve vládě mohou očekávat, že se „na jejich hroby bude plivat“. Politolog Josef Mlejnek se domnívá, že se prezident zřejmě přiklání ke krajní populistické pravici: „Chce se stát na stará kolena fašistou?“ pokládá provokativní řečnickou otázku Mlejnek.
Po 26 letech je tato země zase jednotná. Téměř všichni její obyvatelé, bez rozdílu věku, vzdělání, politické orientace a já nevím čeho všeho ještě se jasně shodují. Nechceme tuto zemi otevřít tisícům muslimských přistěhovalců. Nechceme tu lidi, z nichž někteří jsou islámští radikálové a z dalších by se tu radikálové rychle stali. Nechceme žít v zemi, kde se budeme bát vyjít na ulici. Nechceme žít v zemi, kde bude vládnout islámské právo. Na tom se shodneme všichni.
Sociolog Petr Hampl si myslí, že Národní demokracie obranu proti islámu a imigraci poškozuje. Podle něho by se v této chvíli měli spojit všichni, kdo nechtějí islámskou invazi. Teď není čas na spory o to, jak vysoké má být DPH, nebo jaká má být otevírací doba v supermarketech. Dával by si jen pozor na ty skupiny, které mohou současné hnutí lidového odporu diskreditovat.
Za poslední týden jsem dostal přibližně desítku dotazů, proč se neúčastním dnešní protiimigrační demonstrace na Václavském náměstí. Otázka byla většinou spojována s tichou výčitkou „Vždyť teď přece musíme odložit rozdíly a držet spolu!“ Je to dobrý argument a je to dobrá otázka. Musel jsem kvůli tomu hodně přemýšlet, ale myslím, že to nebyl ztracený čas. Mám jasněji v celkové situaci i v tom, co je zapotřebí dělat.
„Z výpadů proti Cikánům (Rómům?) je mi v poslední době smutno. Uznávám, že spousta z nich je naprosto oprávněná, ale v těžkých časech si nemůžeme dovolit boje mezi různými neislámskými skupinami.