Uctivý dopis Evropské komisi.

Milá Evropská komise,

tak jsem se z Lidových novin dozvěděl o supertajném dopisu, podle něhož se zdráháte poslat českému Ministerstvu školství 55 miliard korun. Prý máte obavu, že by se ty peníze mohly zašantročit nebo utratit za něco úplně zbytečného.

Kdo jiný by je zaměstnal, až jim vyprší mandát? Vy byste se na jejich místě chovali jinak?

Tak už víme, proč se zdražují základní životní potřeby, proč se snižují platy policistů a proč jsou odpírány dávky těm nejpotřebnějším (nemám na mysli příživníky, kterým se nechce pracovat), proč stát není schopen pokračovat ve stavbě silnic atd. Je to proto, aby bylo možné solidárně podporovat německé bankéře a bruselské úředníky. Pro tak vznešený cíl se rádi uskrovníme.

Pokládá-li někdo obyvatele ČR za natolik méněcenné, že nejlepším řešením je protektorát, měl by mít tolik poctivosti, aby to řekl otevřeně.

Tak tu máme další eurodebatu. Tentokrát o schvalování státního rozpočtu na unijní úrovni. Řada úctyhodných mužů (i řada neúctyhodných mužů) doporučuje na požadavek přistoupit. Vyrovnaný rozpočet stejně potřebujeme. Tak proč dělat problémy kvůli nějakému obskurnímu nacionalismu?

Rozhodnutí, které stojí před Řeckem, není odborné, nýbrž politické. Mají právo, aby rozhodovali Řekové a ne němečtí politici.

Řecký premiér se zachoval jako poctivý a slušný člověk. Umožnil svým spoluobčanům, aby si o dalším směřování země rozhodli sami. Je to správné. Rozhodnutí, které před Řeckem stojí, není odborné, nýbrž politické a mravní.

Není toho málo. Posuďte sami.

Představme si na chvíli, že by euroskeptičtí fanatici (tak zvaní „náckové“ – slovy ministra Kalouska) převládli a že by Česká republika byla vyčleněna z hlavního proudu Evropské integrace. Přišli bychom tak o spoustu důležitých věcí, například:

• osvobození od namáhavé práce,

• ubytování v pětihvězdičkových hotelech,

Způsob informování o některých kauzách z poslední doby ukazuje, že na informace z médií se nedá spoléhat a že bulvární praktiky jsou rozšířenější, než se všeobecně předpokládá.

Rozhodnutí, které Řekům přineslo jen pokles, beznaděj a prodlužující se agónii, umožnilo vyplatit mnohamilionové odměny manažerům německých a francouzských bank. Což vyvolává otázku, pro koho vlastně pracuje řecká vláda.

Tak ve Spojených státech schválili reformu zdravotnictví. Jak řekl prezident Obama krátce po konečném hlasování, „tak takhle vypadá změna“ (this is what change looks like).

Jak že ta změna vypadá?

Na politické funkcionáře, zaměstnance federálních úřadů a jejich rodiny se nový zákon o zdravotnictví nevztahuje.

Po událostech posledních dnů a vzhledem k tomu, jakému řešení směřuje řecká situace, je už téměř jisté, že Evropa spěje ke stavu, kdy budu existovat v zásadě dvě skupiny národů.

Ty národy, které dělají dluhy a ty národy, které za ně tyto dluhy platí.

Hospodářská politika, kterou navrhuje ČSSD, je z tohoto pohledu zcela racionální:

Nedokážu se zdržet reakce na článek Michala Kašpárka. Mezi všemi hlasy zděšenými z toho, že Svobodní konečně prorazili, je totiž jeden z mála, který obsahuje cenná pozorování. Byla by škoda, aby to zůstalo opomenuto.