Spojené státy americké včera věrolomně napadly jednoho z posledních spojenců západu na blízkém východě. Nečekaným úderem provedeným v hrubém rozporu s mezinárodním, morálkou právem i zdravým rozumem zasáhli Američané do válečného konfliktu ve prospěch Islámského státu a Al-Kajdy. Údajné použití chemických zbraní jako zdůvodnění neobstojí, protože zatím nebylo potvrzeno z jiných než islamistických zdrojů. Navíc, i kdyby se potvrdilo, neznamenalo by to nic jiného, než že se vláda v brutalitě vyrovnala extrémistické opozici.
Studium historie je dobré k tomu, že při něm někdy nacházíme návody, jak pochopit dění naší současnosti. Dokážeme pak pochopit i věci, kterým bychom jinak nerozuměli. Třeba proč byl Trumpův útok proti americké vládnoucí třídě úspěšný a proč se Wildersovi zadařilo jen částečně.
Když procházíte komentáře k inauguraci Donalda Trumpa (a vynecháte ubožácké nářky těch, kdo byli odstaveni od přístupu ke státním penězům), rychle si všimnete, že mezi nejčastější výrazy patří „revoluce,“ „revolucionář,“ „postání“, „vládnoucí třída“ či dokonce „třídní boj.“ Slovíčka, která jako by vypadla z učebnic vyřazovaných po roce 1989. „Trumpův projev byl vyhlášením války vládnoucí třídě,“ napsal Sean Davis v listu Federalist.
Ta otázka se táhne už od demonstrace „budíkářů“ na Václavském náměstí a znovu ožila po sobotní trapné maškarádě s cílem zastřít, že Schapiro odjíždí s ostudou. Opakuje se polovina 50. let, kdy se sovětští komunisté řešili, jak se distancovat od Stalina a na Letné mu dosud stavěli pomník? Nebo jednají prozíravěji ti, kdo věrně setrvávají na Clintonovsko-Sorosovských pozicích?
Včera jsme skončili otázkou, proč američtí chudí běloši, zvyklí „trestat“ elity neúčastí u voleb, se tentokrát zvedli a šli hlasovat proti těm elitám.
Rýsující se odpověď je docela jednoduchá. Protože se konečně objevil kandidát, který dokázal dát záruku, že není s elitami domluvený a který zároveň dokázal dát naději, že je dokáže porazit.
„Potvrzuje se, že k současné situaci patří nevypočitatelnost. Trump měl v Americe jen velmi malou šanci, ale jasně zvítězil. V Rakousku jsme čekali snadné Hoferovo vítězství a prohrál. Situace je nepřehledná. U spousty mocenských skupin a sociálních vrstev nevíme, kam se připojí. Mnozí možná změní stranu. Nikdo nemůže nic říct dopředu. Otevřené jsou všechny možnosti,“ bylo uvedeno v jedné z předchozích večerních úvah.
Sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz promluvil o obrovském šoku českých kavárenských analytiků, kteří vždy obdivovali USA a mysleli tím pouze podobné intelektuály. Teď jsou nemile překvapeni, že o osudech světa rozhodují rakouští hoteliéři nebo američtí farmáři. V šoku je prý i Česká televize, která je se svou propagandou a amatérismem na úrovni středoškolského studentského vysílání. A nakonec zostra zaútočil na ministryni Kateřinu Valachovou, která prý dělá vše pro to, aby české školství totálně zdevastovala.
Víte, jaká je nejčastější profese členů Trumpova kabinetu? Generálové ve výslužbě. Však už se taky začalo psát o vojenské juntě, vládě vojensko-průmyslového komplexu a magazín Time dokonce vyjádřil obavu ze ztráty civilní kontroly nad armádou.
Nicméně při střízlivém pohledu je vláda plná generálů skvělou zprávou, a to hned z několika důvodů.
Nicméně při střízlivém pohledu je vláda plná generálů skvělou zprávou, a to hned z několika důvodů.