630 nebezpečných slov o srovnávání politických režimů
Totalitní režimy mívají dvě vývojová období. V tom prvním jsou spojeny s určitými ideály. Dokážou podstatné části obyvatel vtisknout pocit, že míří ke společné skvělé budoucnosti. V tom druhém období už tomu nikdo nevěří, takže režimní propaganda se soustředí na strašení.
650 nebezpečných slov o poučení z posledního třicetiletí
Evropské elity se snaží zničit civilizaci. Prioritou dne je udržet parlamentní demokracii před Milionem chvilek, a udržet národní stát. Tak by se dala shrnout hlavní sdělení včerejšího večera, kde bývalý (a možná i budoucí) prezident Václav Klaus představil svou novou knihu „30 let cesty ke svobodě ale i zpět“. Jasné, analyticky správné a odvážné. Jako vždy.
Záblesk naděje - zklamání, záblesk naděje - zklámání. Tak by se dalo shrnout politické dění posledních let. Už už to vypadá, že by panství současné byrokratické elity mohlo být svrženo, a pokaždé se jen těsně nevyjde.
Ta otázka se vznáší ve vzduchu po každých volbách. Typickým voličem jedné strany je městský vysokoškolák, typickým voličem opačné strany je člověk z malého města, který se živí rukama.
Zcela jistě jsme svědky totalitního chování. Aktivisté a jejich spojenci chtějí změnit životní styl stovek milionů lidí a detailně ho řídit. Okázale opovrhují občanskými svobodami, naprosto odmítají demokracii. Vidíme cenzuru, vidíme volání po represích. Mnozí oprávněně poukazují na blízkou podobnost s nejzběsilejší fází ruského bolševismu či maoismu.
Ve výzkumu se sledovalo 6 oblastí: příjem, sociální síť, lidský a kulturní kapitál, majetek, pomáhající kapitál. Doplnil byste k tomu nějakou oblast navíc, nebo něco z toho byste odebral?
Ačkoliv byl výzkum financován z peněz daňových poplatníků, jsou výsledky zatím utajovány. Neznáme tedy motivy zadavatele. Nevíme, co se lidé z Českého rozhlasu snažili zjistit. Není ani možné dávat doporučení, na co se měli ptát.
Rád bych tady lidem co už nezažili své pra, nebo praprarodiče (lidi co se narodili třeba v letech 1918 - 1925) uvedl do doby na konci které si lidé zvolili komunisty. A také bych rád ukázal těm, co říkají že Evropané se mají dobře a musí se podělit s třetím světem, že tomu tak nebylo vždy a že naši předkové museli sakra máknout.
Pamatujte na Gotta!
Ta otázka se vznáší ve vzduchu po každých volbách. Typickým voličem jedné strany je městský vysokoškolák, typickým voličem opačné strany je člověk z malého města, který se živí rukama.
Zcela jistě jsme svědky totalitního chování. Aktivisté a jejich spojenci chtějí změnit životní styl stovek milionů lidí a detailně ho řídit. Okázale opovrhují občanskými svobodami, naprosto odmítají demokracii. Vidíme cenzuru, vidíme volání po represích. Mnozí oprávněně poukazují na blízkou podobnost s nejzběsilejší fází ruského bolševismu či maoismu.
Rád bych tady lidem co už nezažili své pra, nebo praprarodiče (lidi co se narodili třeba v letech 1918 - 1925) uvedl do doby na konci které si lidé zvolili komunisty. A také bych rád ukázal těm, co říkají že Evropané se mají dobře a musí se podělit s třetím světem, že tomu tak nebylo vždy a že naši předkové museli sakra máknout.