Zatímco si vybíjíme komplexy ze srpna 1968 a hádáme se o hranici mezi Moskevskou Rusí a Kyjevskou Rusí, dochází k v naší zemi k největšímu útoku na občanské svobody od roku 1989.

Nejsou kvůli tomu novinové titulky, nepořádají se pouliční demonstrace, ani se nemění zákony. Vše se odehrává v rámci vyhlášek Ministerstva financí.

„Podívejte se, co nám ti hrozní bruselští úředníci nařizují!,“ voláme často my odpůrci Impéria. „Zameťte si před vlastním prahem, česká ministerstva nařizují ještě nesmyslnější regulace,“ kontruje protistrana.

Je to spor, který nemá řešení – protože je naprosto nesmyslný. Ve skutečnosti evropská byrokracie závisí na národní a naopak. Pokusím se to vysvětlit.

Volební kampaň Richarda Nixona v roce 1972 sjednotila téměř všechny vzdělané a kultivované Američany: hlasovali proti němu.

Jen málokterý příslušník vyšších vrstev pochyboval, že Nixon je slabomyslný buran a jeho setrvání v Bílém domě by bylo skandální. Shodovaly se televizní stanice i veškerý tisk. A výsledek? Nixonovo drtivé vítězství, jaké se od té doby nikomu nepovedlo zopakovat.

Článek byl napsán pár dnů po Obamově znovuzvolení: 

• Amerika přechází od tradičního anglosaského modelu, založeného na střídání vlád, k modelu skandinávskému, v němž pravidelné volby fungují jako potvrzení jediné vládnoucí strany.

• Stejné procesy, jaké změnily americkou společnost, probíhají i v některých evropských zemích. Můžeme čekat velmi podobný výsledek.

Televizní výzkum preferencí obsahuje školácké metodické chyby.

Drahá, ale nepoužitelná hračka, kterou si na Kavčích horách za naše peníze pořídili, tak připomíná Hummer H1 pražských strážníků. Asi nikoho nepřekvapí,
že existuje jednoduché a levné řešení, které by fungovalo lépe.

Je dobře, že Petr Nečas jako premiér končí. Je moc špatné, že o tom nerozhodli voliči, ale policejní důstojníci.

Víte, jaký je rozdíl mezi demokracií  a policejním režimem? V demokracii vlády padají, protože jsou s nimi nespokojení voliči. Ve vojenských a policejních režimech vlády padají, protože je s nimi nespokojený nějaký policejní důstojník. Nebo magnát, do jehož vlivu takový policejní důstojník spadá.

Je skvělé být zločincem v zemi, kde lidé nemají v domácnostech zbraně.

Pokud nový kandidát nebude na profesionální analytiky působit jako nebezpečný narušitel poměrů, téměř jistě se nebude lišit od většiny stávajících příslušníků politické třídy.

Za několik dnů půjdeme k volbám, kde svůj vztek na profesionální politiky vyjádříme tím, že znovu zvolíme buď je, nebo jiné příslušníky stejné skupiny, kteří se od nich v ničem nebudou lišit. Budou si počínat podle očekávání a prostý lid i intelektuálové budou meditovat nad mravní zkažeností senátorů, poslanců a ministrů. Znamená to, že jsme národem úplných idiotů?