Sociolog Petr Hampl patří k dlouhodobým kritikům současných liberálních elit a jejich systému ovládání společnosti. Proto jej ani příliš nepřekvapil odhalený systém penězovodů v rámci ministerstev vedených ČSSD, která různými cestami přispívala statisíci na činnosti neziskovky a webu, provozovaného vlivným sociálním demokratem a poradcem premiéra Sobotky Jakubem Patočkou. Tito lidé podle Hampla ani jinak nejsou schopni fungovat.

650 nebezpečných slov o tom, že i Česká republika je továrnou na islámské fundamentalisty

Varování: Následující text obsahuje narativy neslučitelné s bezpečnostní koncepcí vlády Bohuslava Sobotky

Uzbecký džihádista, který tento týden vraždil v New Yorku, je ukázkovým příkladem obecného trendu. Je jedním z desetisíců nebo dokonce statisíců. Pokaždé ten příběh vypadá stejně.

500 nebezpečných slov o tom, zda bude ČSSD následovat osudu ODS

Varování: Následující text obsahuje narativy neslučitelné s bezpečnostní koncepcí vlády Bohuslava Sobotky

ROZHOVOR Sociolog Petr Hampl patří k nejostřejším kritikům současných elit z univerzit a neziskových organizací. Proto jej vůbec nepřekvapuje, co se v posledních dnech odehrává kolem snahy italské vlády dostat imigraci aspoň pod nějakou kontrolu a hysterické reakce některých organizací. Hampl doporučuje nakládat s jejich loděmi jako s piráty.

Při debatě o rozpočtu na příští rok rozvířil veřejné mínění prezident Miloš Zeman, když řekl, že peníze určené z rozpočtu na neziskový sektor by měly být rozdělovány velmi pozorně. Sdílíte jeho názor?

Tentokrát jsem drobné každodenní glosy nepsal, protože mi korporace Facebook zakázala vstup, po třech dnech zákaz zrušila a po necelých 24 hodinách napařila další. Protože jsem mezitím nestihl nic napsat, muselo k „porušení zásad komunity“ dojít tím, že existuji.

O případu Hynek Charous versus neziskovka AIESEC už toho bylo napsáno dost. Pan Charous protestoval proti multikulturnímu programu Edison ve škole, kam chodí jeho dcera. Svůj protest nestáhl ani po nátlaku školy a začal se dokonce domlouvat s dalšími rodiči. Místní zastupitelka KDU-ČSL mu začala vyhrožovat sociálkou a neziskovka rozběhla public relations akci v celostátním tisku s cílem vykreslit pana Charouse jako fašistu a zlého člověka a zastrašit tak všechny další rodiče, kteří by chtěli proti podobným programům protestovat. 

Bílí heterosexuální mužové jsou ti, kdo zbudou, když se odečtou všechny preferované menšiny. Striktně matematicky vzato, i oni jsou menšinou. Ale to neznamená, že bychom pro ně požadovali preferenční zacházení. Nic mi není odpornějšího než dospělý zdravý muž, který fňuká a domáhá se výhod poskytovaných nějakým vládním výborem. Muži jsou přece od toho, aby překonávali překážku, užili se houževnosti a dobývali svět vlastními silami. Když ne celý svět, tak aspoň malý životní prostor. Možná se to nepovede, ale jsou od toho, aby o to zápasili.

Sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz promluvil o obrovském šoku českých kavárenských analytiků, kteří vždy obdivovali USA a mysleli tím pouze podobné intelektuály. Teď jsou nemile překvapeni, že o osudech světa rozhodují rakouští hoteliéři nebo američtí farmáři. V šoku je prý i Česká televize, která je se svou propagandou a amatérismem na úrovni středoškolského studentského vysílání. A nakonec zostra zaútočil na ministryni Kateřinu Valachovou, která prý dělá vše pro to, aby české školství totálně zdevastovala.

„Zlatý komunisti!“ Takové a podobné výkřiky byly ještě před pár lety nevítané, ale dnes se stávají součástí běžné diskuze. Bohužel neexistují jednoznačná konsistentní data, která by nám umožnila vidět v časových řadách, jak se pohled veřejnosti na předlistopadový pohled vyvíjí. Nicméně z útržkových informací lze soudit, že přibývá těch, kdo současný politicko-ekonomický režim hodnotí jako horší než ten předlistopadový, a že tento trend existuje minimálně od roku 2005.

V přednášce Sociologický pohled na sluníčko jsem se pokusil popsat mechanismus současného mezigeneračního konfliktu. Lidé narození v 70. letech vstupovali do produktivní fáze života v době prakticky neomezených možností. Dnes je tendence vysvětlovat tehdejší roky primárně jako éru rozkrádání, ale my, kdo jsme ji zažili, víme, že to byla doba poněkud jiná. Byly založeny desetitisíce firem. Byly vytvořeny miliony nových pracovních míst.