Jedním z knižních hitů poslední doby je Myšlení rychlé a pomalé od psychologa ověnčeného Nobelovou cenou Daniela Kahnemana. Pojednává o různých omylech, kterých se systematicky dopouštíme. O tom, že náš mozek má tendenci dopouštět se některých chyb a stále je opakovat.

Politici, komentátoři, novináři a další experti ztrácejí důvěru příslušníků nižších tříd. Pro stále více lidí to už nejsou průvodci složitým světem, ale zlovolní lháři, kteří své vědění používají jako zbraň proti těm dole. Jenže tato rostoucí nedůvěra (dle mého soudu zcela oprávněná) začíná zasahovat i empirickou vědu jako celek.

450 nebezpečných slov o schopnosti myslet

Jak se liší novinář od propagandisty? Mimo jiné zvědavostí. Novinář vidí nové téma, zajímá je a je opravdu zvědavý, jak to vlastně je. Věnuje čas tomu, aby to zjistil, a když má jasněji, rozdělí se o svá zjištění se čtenáři. Poctivý novinář pochopitelně nemá chuť psát o něčem, co už je známo.

680 nebezpečných slov – varování před bojovníky proti panice

Americký biolog Bruce Lipton píše knihy, které jsou mezi laickou veřejností bestsellery. Mezi kolegy je naopak pokládám za velice kontroverzní osobu. Na tom by ještě nebylo nic zvláštního, kdyby se jeho myšlenky nestávaly zbraní v diskuzích o současné epidemii. Je tedy na místě podívat se podrobněji.

V debatě, kterou jste nedávno absolvoval, jste se dotkl i role náhody v životě a dějinách. Je možné, aby se něco opravdu významného stalo jen čistě náhodně?

Tvrzení, že nic se neděje pouhou náhodou, to patří do náboženství nebo filosofie. Skutečná věda vždy počítá i s rolí náhody. I v matematice jsou obory jako teorie pravděpodobnosti, statistika, náhodné funkce apod.

780 slov o falšování událostí z dob okupace a druhé světové války vůbec

Varování: Následující text obsahuje narativy neslučitelné s bezpečnostní koncepcí Sobotkovy, a teď už i Babišovy vlády