Otázka týdne ze 17. července 2020

Třicetiletý odstup od komunistického režimu by mohl stačit k tomu, abychom si staré věci nebrali příliš osobně.

Abychom byli schopni o nich nezaujatě přemýšlet a diskutovat. Abychom klidně přiznávali dobré i špatné stránky, a abychom si z toho mohli brát poučení pro naše vlastní politické diskuze a zápasy.

Podle sociologa Petra Hampla nikdo nedokáže říct, čím se měl vlastně Miloš Jakeš provinit. Podle něj usiloval o zvýšení životní úrovně na venkově, a i když byl aktivní v tvrdých letech Klementa Gottwalda, není známo, že by někoho udal, poslal do kriminálu nebo připravil o majetek. „Musíme mu přiznat podíl na tom, že posunul režim z té brutální stalinské podoby do celkem pohodových 80. let. Minulý režim by Hampl zpátky nechtěl: „Měli bychom ale dějiny toho režimu studovat, snažit se podrobně porozumět a nenechat se strhnout povrchními ideologickými klišé.

17. listopadu

ROZHOVOR „Ne nadarmo se říká, že svoboda je květina zalévaná krví vlastenců. To není myšleno symbolicky, tady se mluví o skutečné ochotě umírat. Počítejme tedy s tím, že proběhne ještě mnoho konfliktů a že elity udělají všechno pro to, aby zavedení skutečné demokracie zabránily,“ tvrdí sociolog Petr Hampl. Jak elity stupňují tlak a jejich moc přesto bude slábnout, vysvětluje ve své knize „Prolomení hradeb“, a vyzývá k trpělivosti.

850 nebezpečných slov obsahujících pět revizionistických tezí o Starém režimu

Varování: Následující text obsahuje narativy neslučitelné s členstvím v korporátně-byrokraticko-intelektuální elitě.

Titulek je nadsazený. Renegát je totiž poslední politická urážka, které se mi ještě nedostalo. Předposlední byla „revizionista,“ kterou mě před pár dny obdařil Roman Joch, čelní představitel českého cuckservatismu. Nicméně tento text nemá být o Romanu Jochovi.

ROZHOVOR „Češi jsou národem, který přišel s požadavkem svobody projevu už v roce 1420 a který raději čelil vyhlazovací válce, než by se vzdal ideálu svobody projevu,“ upozorňuje sociolog Petr Hampl. Současně ale říká, že když tradiční strany hovoří o svobodě, je tím myšlena pouze možnost korporací přeměnit lidi na své otroky. Hampl upozorňuje, že jsme přeceňovali nebezpečí komunismu, a podceňovali nebezpečí havlismu. „Myslím, že třeba Václav Klaus ten problém viděl celou dobu. Jenže říci v 90.

„Zlatý komunisti!“ Takové a podobné výkřiky byly ještě před pár lety nevítané, ale dnes se stávají součástí běžné diskuze. Bohužel neexistují jednoznačná konsistentní data, která by nám umožnila vidět v časových řadách, jak se pohled veřejnosti na předlistopadový pohled vyvíjí. Nicméně z útržkových informací lze soudit, že přibývá těch, kdo současný politicko-ekonomický režim hodnotí jako horší než ten předlistopadový, a že tento trend existuje minimálně od roku 2005.

„Pokud se vám nelíbí trumpismus, neutěšujte se tím, že zmizí s případným politickým neúspěchem Donalda Trumpa. Ať už dopadnou prezidentské volby jakkoliv, trumpismus tu zůstane. Jedná se o legitimní výraz hněvu, který mnozí Američané oprávněně cítí, když se podívají, co se děje s jejich zemí. V současnosti jsme totiž svědky závěrečné fáze procesu, který trvá už půl století a jehož podstatou je systematické ničení americké národní identity.“

ROZHOVOR: Podle pravicového sociologa Petra Hampla náš sociální systém začal vytvářet profesionální flákače.

Pád komunistického režimu nezpůsobili disidenti a Havel byl typický elitář, který pohrdal normálními pracujícími lidmi. Za Klause se žilo lidem nejlíp. Gottwald a Schwarzenberg nebo Šabatová by si v lecčem mohli podat ruce. Za Husáka dle něho vyrůstali kvalitnější lidé než dnes. Babiš je určitou obdobou Gustáva Husáka, jeho diktatura bude ale třeba lepší než Brusel. TOP 09 prosazuje totalitní ideologie.