Před národním hnutím nestojí jen zápas o udržení paměti a vlasteneckého smýšlení, ale také zápas o udržení logického myšlení a související analytické schopnosti a schopnosti řešit problémy. Tyto vlastnosti a dovednosti musí být udrženy především mezi příslušníky dělnicko-řemeslnické třídy. Pokud se to nepodaří, nesmírně to zkomplikuje pokusy o systémovou změnu.

Otázka týdne z 28. srpna 2020

Výraz revoluce je s posledními událostmi v západním světě poměrně častá. Násilné nepokoje, zapalování budov, přebírání moci v celých městských čtvrtích… to vše lze najednou provádět beztrestně.

První díl rozhovoru je zde.

Podaří se časem pozitivním nacionalistickým názorům proniknout i do akademické sféry?

Myslím, že tahle otázka nestojí. Lidé v akademické sféře se mají zabývat studiem a výzkumem. Myšlenky mají být posuzovány podle toho, zda obstály ve vědecké debatě, nikoliv podle toho, zda jsou nacionalistické či globalistické.

Tak jsem zase jednou dal 90 minut poslechu rozhovoru s Václavem Klausem starším. Byla to v zásadě nuda, protože říkal chytré věci, jenže on říká chytré věci pokaždé. O nás řekl, že založení Alternativy pro ČR bylo „dětinské“, což není taky nic nového, protože mi to samé řekl před časem osobně a já musel později uznat, že měl pravdu.

Autoři petice včetně biskupa Václava Malého a starosty Prahy 7 Jana Čižinského z KDU–ČSL vyzývají premiéra Sobotku, aby podpořil kvóty na imigranty a aby ČR přijala uprchlíky. Argumentují tím, že „naše země se chce zapojit do struktur Evropské unie jako stát rovnocenný ostatním vyspělým zemím. Proto se domníváme, že bychom měli přijmout svůj díl odpovědnosti za řešení obrovské humanitární katastrofy, kterou v současné době jsou nuceny řešit naše partnerské země...

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Doktor sociologie Petr Hampl rozhodně nepůsobí tak, jak si představujeme akademika. Na svém webu se prezentuje především svou prací pro firmy a živnostníky a o "nových teoriích" v půlnočním rozhovoru prohlásil, že jsou především produktem snahy intelektuálů vyhnout se poctivé práci.