Jaký je váš postoj jako sociologa k dokumentu s názvem Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci?

Cenzura na sociálních sítích dostala mnohé solidní pravicově smýšlející občany do prekérní situace.  Likvidace svobody projevu a centrálně řízená manipulace politické diskuze se jim pochopitelně nelíbí. Jenže pokus o řešení naráží na dogmata pravicové ortodoxie – soukromá korporace si přece může dělat, co chce, a stát ji nesmí omezovat. Však taky není náhodou, že fanatičtí neomarxisté najednou objevili neuvěřitelnou citlivost pro ochranu soukromého vlastnictví, žel však pouze pro ochranu vlastnictví několika největších světových korporací.

850 nebezpečných slov o tom, do jakého světa vstupujeme

Varování: Následující text obsahuje narativy, které v pražské a brněnské kavárně vyvolávají výbuchy vzteku

Odpověď na otázku MF Dnes z 8. srpna 2018

Shodou okolností mám za sebou den, kdy na twitteru vznikla skupina několika set lidí, která mě urážela výrazy, z nichž nejmírnější jsou „parazit“ a „ruský trol“, a samozřejmě také návrhy, jak má být se mnou naloženo. Není to tedy záležitost, která by souvisela s jedním případem teplické školy. Uvedu tedy pár obecných poznámek.

Pokud hledáte ten typ konformního intelektuála, jaké najdete třeba na fakultě humanitních studií, v centrech gender studies nebo redakci Respektu, doporučuji obrátit se jinam,“ píšete na svém webu. V čem se od takových intelektuálů odlišujete?

Napsal mi před časem pan Urban  (snad ho to jednoznačné pohlavní určení neurazí) z Člověka v tísni takovouto poznámku na můj facebookový profil:

Takže já jsem údajně lhář, protože:

Kdosi mi přeposlal zprávu o tom, že v liberecké knihovně měla být tato kniha prezentována, ale ředitelka knihovny nakonec prezentaci zrušila, protože kniha prý obsahuje „nepřátelské názory“. Kdyby se ke mně nedostala tato zpráva, možná bych se o existenci této knihy ani nedozvěděl. Objednal jsem si ji – a během tří dnů jsem ji přečetl. (Že bych za tři dny přečetl tři sta stran, to už se mi dlouho nestalo.) A rozhodně nelituji.

Málokdy se stane, aby kniha zabývající se politikou patřila mezi bestsellery. Ode dne vydání v březnu 2018 jí dodnes bylo vydáno 8 500 kusů a v mnoha knihkupectvích ji najdete v poličce označené jako bestsellery, ale pokud se podíváte na internet a jste takový běžný uživatel jako já, v odkazech na nejúspěšnější novinky, tedy bestsellery, ji nenajdete. Tedy já ji nenašel. Mám podezření, že proto, že není „politicky korektní“. Ale 8 500 kusů je prostě bestseller, to je jasné.

Také už jste měli dojem, že to, co se na nás valí z Bruselu, je dílo pomatenců? Autor říká: