Otázka týdne z 23. října

Přibývá mrtvých, plní se jednotky intenzivní péče a narůstá nervozita. Ze situace je viněna vláda, ale přibývá i sporů mezi lidmi. Jedni viní druhé z bezohlednosti. Skutečně občas slyšíme, že bude lepší, když ti starší konečně vymřou nebo „jenom“, že záchrana životů není důležitá. I když to není převládající názor, plní to veřejný prostor a otravuje atmosféru.

Tu otázku dostávám poměrně často. Lidé poslouchají mé přednášky, zdá se jim, že analýza je přesvědčivá, ale že ještě cosi chybí. Co tedy máme dělat?, ptají se. Chtěli by odejít s jednoznačným úkolem, pustit se do práce, a během pár dnů otočit směřování země.

Jenže já pro ně takovou odpověď nemám. Mohu jen rychle shrnout, co jsem zapsal do poslední kapitoly Prolomení hradeb. V tuto chvíli ještě není situace zralá. Ale blíží se to. Intenzivně pracujte na tom, byste připraveni, až to nastane.

Odpověď na otázky redaktorky Sputniku

Ako ďalej EÚ?

500 slov o tom, co aféra "novičok" vypovídá o západních politických elitách

Varování: Následují text obsahuje narativy, které dovádí hvězdy pražské kavárny k zuřivosti

380 nebezpečných slov o politice a zdraví

Varování: Následující text obsahuje narativy neslučitelné s vítězstvím pravdy a lásky nad českými buřiči

Předvolebnímu komentáři Václava Klause staršího jsem se věnoval ihned poté, co byl publikován. Ale kdo ho nečetl nebo jen zrychleně přelétl, tomu doporučuji pozornější čtení. Kdyby nic jiného, tak kvůli následujícím dvěma momentům.

Před pár hodinami přinesl Newsweek zprávu, v jejímž titulku se píše, že „Trump byl poražen Bannonem.“ Ano je tím myšlen ten Steve Bannon, který byl donedávna hlavním Trumpovým stratégem a dodnes se s ní přátelí. Můžete tedy čekat, že se v mainstreamových médiích brzy objeví naprosto pitomé a scestné články. Využíváme náskoku, abychom pořádně vysvětlili, co se stalo.

Neporazitelné duo Bannon - Trump

S tím, jak se vyprazdňují programy politických stran, přibývá i diskuzí o tom, co vůbec má být předmětem takového programu a politické soutěže. Jsme svědky snahy vytlačit některá témata z politické diskuze – např. otázka ochrany hranic republiky, multikulturních programů na školách, neziskových organizací, podpory menšin, imigrační politiky. V posledních dvou letech k tomu přibyla i otázka slučitelnosti nebo neslučitelnosti islámu s právním a kulturním prostředím evropských zemí.

„Potvrzuje se, že k současné situaci patří nevypočitatelnost. Trump měl v Americe jen velmi malou šanci, ale jasně zvítězil. V Rakousku jsme čekali snadné Hoferovo vítězství a prohrál. Situace je nepřehledná. U spousty mocenských skupin a sociálních vrstev nevíme, kam se připojí. Mnozí možná změní stranu. Nikdo nemůže nic říct dopředu. Otevřené jsou všechny možnosti,“ bylo uvedeno v jedné z předchozích večerních úvah.

„Pokud se vám nelíbí trumpismus, neutěšujte se tím, že zmizí s případným politickým neúspěchem Donalda Trumpa. Ať už dopadnou prezidentské volby jakkoliv, trumpismus tu zůstane. Jedná se o legitimní výraz hněvu, který mnozí Američané oprávněně cítí, když se podívají, co se děje s jejich zemí. V současnosti jsme totiž svědky závěrečné fáze procesu, který trvá už půl století a jehož podstatou je systematické ničení americké národní identity.“