Má jet Miloš Zeman na oslavy výročí vítězství nad nacismem do Moskvy? Jaké jsou zájmy českých občanů? Máme sledovat linii vytyčenou vedením NATO a EU nebo sledovat vlastní zájmy vlastním způsobem?  Jaké jsou varianty dalšího vývoje?

ROZHOVOR: Pravicový sociolog Petr Hampl si myslí, že příznivci Václava Havla a Karla Schwarzenberga v podstatě nenávidí demokracii a neuznávají výsledek demokratických voleb. 

Ve svém důsledku ale řadu lidí vyděsí a ti se přidají na stranu Miloše Zemana. Prezident dle něho hájí zájmy českých občanů, zatímco vláda Bohuslava Sobotky jde proti vlastním lidem, protože se musí zalíbit svým šéfům v zahraničí.

ROZHOVOR: Sociolog Petr Hampl vysvětluje, proč nedělní exhibice prezidenta Zemana v Hovorech z Lán tak vyděsila Karla Schwarzenberga a elity, shromážděné kolem něj.  

Přirovnal to k rolníkovi, který se snaží proniknout na panský bál. Podle něj je žoviálnost a bodrost v uvažování knížat jejich vlastním atributem a nestrpí, pokud se jim do tohoto hájemství pokusí vstoupit někdo, kdo je mimo jejich urozenou společnost. To vnímají v podstatě jako sociální vzpouru chudiny.

V druhém kole budeme vybírat mezi tradičním socialistou Zemanem a arogantním levicovým extrémistou Schwarzenbergem.

Kníže má brilantní marketing, a tak se mu podařilo prezentovat se jako jediný silný kandidát pravice. To je image, s kterou nejspíš půjde i do druhého kola. Je tedy dobré osvěžit paměť a připomenout, že nikdy nebyl pravicovým a dokonce ani středovým politikem.

Poslední díl seriálu o volebním chování a zastupitelské demokracii vůbec.

Zatím jsme ignorovali otázky vývoje společnosti, snažili jsme se jen porozumět, jak se voliči rozhodují, jaké to má důsledky pro chování stran a zdá má parlamentní demokracie jiný význam než poskytnout lidem snadný cíl, aby měli na koho nadávat. Každá analýza by ale měla mít také prediktivní složku, jen to jí dává praktický význam a jen to umožňuje testovat její správnost.

Polemiky s Michalem Kašpárkem jsou zábavné a osvěžující. Je mnohem inteligentnější než pražská parta podporovaná Georgem Sorosem (pánové Pehe, Macháček, Urban a pár dalších).

Vyjadřuje postoje velké skupiny vzdělaných mladých lidí. A trochu mi připomíná mne samotného z dob, kdy jsem nosil dlouhé vlasy (byl jsem nezkušený, takže jsem nevěděl, že pleš je lepší) a cítil se intelektuálem.

Volební kampaň Richarda Nixona v roce 1972 sjednotila téměř všechny vzdělané a kultivované Američany: hlasovali proti němu.

Jen málokterý příslušník vyšších vrstev pochyboval, že Nixon je slabomyslný buran a jeho setrvání v Bílém domě by bylo skandální. Shodovaly se televizní stanice i veškerý tisk. A výsledek? Nixonovo drtivé vítězství, jaké se od té doby nikomu nepovedlo zopakovat.

Politici se snaží, reklamní agentury zoufale vyvíjejí činnost...a voliči se na to vykašlali.

Politice se snaží, rozpočty se nafukují, reklamní agentury zoufale vyvíjejí činnost, peníze létají… a voliči se na to vykašlali. Něco není v pořádku, zjistili i profesionální komentátoři a analytici. Demokracie, jak jsme si jí vymysleli a jak jí vnucujeme občanům, takhle přece nemá vypadat. Občané mají být přece nadšení! Nejlepší by bylo vyměnit obyvatele, jenže to je technicky příliš náročné. Co tedy dělat s nízkou volební účastí?

Přímá demokracie? Prezidentský režim latinskoamerického typu? Vláda expertů? Okupační správa?

Události posledních týdnů neznamenají jen konec politické kariéry Petra Nečase i konec politické strany ODS, ale také konec politického uspořádání zvaného parlamentní demokracie. A to bez ohledu na termín a výsledek příštích parlamentních voleb.

Protože na internetu lze narazit na poněkud zkreslené informace o mých postojích, následuje plný text vyjádření, které jsem poskytl Parlamentním listům.