Sociolog Petr Hampl varuje před společenskými tenzemi, které nás po pandemii čekají. Na rovinu říká, že pokud si korporace a neziskový sektor budou chtít udržet svůj dosavadní standard, pro zbytek populace to bude znamenat zásadní zchudnutí. A první náznaky ukazují, že velcí nadnárodní hráči své zvyky měnit nemíní.
„Babiš mnohdy chce správné věci, ale není dost bojovný. Takže i boj s epidemií dopadá polovičatě. Ale je to ještě pořád mnohem lepší, než kdyby byla u moci koalice ODS – TOP – Lidovci – Piráti, a snaživě napodobovala italsko-španělsko-francouzsko-německý postup,“ myslí si sociolog Petr Hampl. „Švédsko je rozpadlý stát. Jak můžete vyhlašovat karanténu, když velké části měst ovládají gangy, kterým jste pro smích? Myslíte, že somálští džihádisté budou nosit roušku a respektovat vzdálenosti? Švédi tedy udělali z nouze ctnost a navzájem se ujišťují, že to bude fungovat.
Budou evropské společnosti po epidemii jiné než před ní? V něčem možná ano, ale nečekejme skokovou průlomovou změnu. Rozhodně ale můžeme počítat s tím, že bude přibývat „černých labutí“.
Když srovnáme rok 2015 se současnými událostmi kolem koronaviru, nabízí se otázka, proč nenastoupila fáze totálního popírání problému (jako tehdy v případě masové muslimské migrace) a proč se nakonec všechny evropské vlády nechaly dotlačit k tomu, aby problém začaly řešit.
Co udělá se společností vyhlášený nouzový stav? Jak dopadnou ti, kteří se v minulých časech vydávali za elity a společenské lídry, ale když o něco jde, tak se ukazuje, že jejich význam je mnohem menší? A mohou se v důsledku epidemie a opatření s ní spojených urychlit nebo zvýraznit nějaké dlouhodobé společenské trendy? O politicích, schovaných neziskových organizacích i české společnosti hovoří sociolog Petr Hampl.
Jsme blízko k začátku vyhasínání epidemie, reprodukční koeficient viru v populaci klesl pod 1. Za této situace nevydržíme dalších několik týdnů a začneme se "promořovat"?! Co to znamená? Něco jiného pro odborníky, něco jiného pro laiky. Gaučoví epidemiologové mají jasno, aniž by museli čekat na nějaká čísla: všechno zrušíme, beztak to byla jen chřipka, musí se nakazit beztak každý a kdo nepřežije, má smůlu. Tihle "promořovači-extremisté" vycházejí ze tří nepotvrzenych předpokladů:
1) po nákaze získá člověk trvale protilátky a už se znovu nenakazí
Střet zájmů
Koronavirová opatření
Sociolog Petr Hampl varuje před společenskými tenzemi, které nás po pandemii čekají. Na rovinu říká, že pokud si korporace a neziskový sektor budou chtít udržet svůj dosavadní standard, pro zbytek populace to bude znamenat zásadní zchudnutí. A první náznaky ukazují, že velcí nadnárodní hráči své zvyky měnit nemíní. 
Budou evropské společnosti po epidemii jiné než před ní? V něčem možná ano, ale nečekejme skokovou průlomovou změnu. Rozhodně ale můžeme počítat s tím, že bude přibývat „černých labutí“. 
Když srovnáme rok 2015 se současnými událostmi kolem koronaviru, nabízí se otázka, proč nenastoupila fáze totálního popírání problému (jako tehdy v případě masové muslimské migrace) a proč se nakonec všechny evropské vlády nechaly dotlačit k tomu, aby problém začaly řešit.
