Až na různé detaily se ten film odvíjí ve všech hlavách stejně. Za zvuků vlastenecké hudby vidíme z různých stran přicházet šéfy různých opozičních skupin. Nejprve na sebe hledí s nedůvěrou, pak si padají do náruče. Detaily podávaných rukou, chlapská objetí, společně kráčející skupina, rokování u obrovského stolu, václavák plný lidí s českými vlajkami, pak záběr do vyděšených očí odstupujícího premiéra Sobotky , dělníci stavějící ploty na hranicích, odhodlané tváře chlapů nastupujících do domobrany.

Rozhovor pro Parlamentní listy

O rozpadu Rakouska-Uherska, prezidenských volbách a Klausově optimismu

O co jde při volbě předsedy Strany svobodných občanů

Vážené spolustranice, vážení spolustraníci,

dovolte, abych se na Vás obrátil ve chvíli, kdy se rozhoduje o budoucnosti Strany svobodných občanů, pravděpodobně i o jejím úspěchu v nejbližších volbách nebo naopak konečném zániku. Protože se předvolební diskuze vesměs omezila na osobní útoky a protože se mnou Petr Mach odmítl veřejně debatovat, obracím se na Vás touto cestou.

Ve volbě předsedy nejde ani tak o osoby, ale o tři základní otázky.

ISLÁM

Protože v poslední době znovu vzbudila pozornost nápad Tomáše Klvani na zrušení prezidentské funkce, připomínám diskuzi, kterou jsem s ním na toto téma absolvoval v Českém rozhlase. V následujícím textu shrnuji hlavní myšlenky, které jsem tehdy vyslovil. Pokud chcete slyšet celý rozhovor, můžete si to poslechnout zde.

Za poslední týden jsem dostal přibližně desítku dotazů, proč se neúčastním dnešní protiimigrační demonstrace na Václavském náměstí. Otázka byla většinou spojována s tichou výčitkou „Vždyť teď přece musíme odložit rozdíly a držet spolu!“ Je to dobrý argument a je to dobrá otázka. Musel jsem kvůli tomu hodně přemýšlet, ale myslím, že to nebyl ztracený čas. Mám jasněji v celkové situaci i v tom, co je zapotřebí dělat.

Je tomu přesně rok, co Strana Svobodných občanů dosáhla svého historického úspěchu. Zúčastnila se voleb a nevyšla z nich poražena.

První díl rozhovoru pro Parlamentní listy

Jak zhodnotit českou geopolitickou pozici a zahraniční politiku za posledních 25 let? Objevuje se kritika naší přílišné loajality k USA a Západu obecně, prozápadní pozorovatelé naopak kritizují českou politick ou praxi za neloajalitu k EU a přátelskost k Rusku. Kde je dle Vás pravda?

ROZHOVOR: Pravicový sociolog Petr Hampl si myslí, že příznivci Václava Havla a Karla Schwarzenberga v podstatě nenávidí demokracii a neuznávají výsledek demokratických voleb. 

Ve svém důsledku ale řadu lidí vyděsí a ti se přidají na stranu Miloše Zemana. Prezident dle něho hájí zájmy českých občanů, zatímco vláda Bohuslava Sobotky jde proti vlastním lidem, protože se musí zalíbit svým šéfům v zahraničí.

Moje předvolební úvaha tentokrát míří na skupinu voličů relativně úzkou.

Můžete je mít za staromilce, zpátečníky či omezené křupany, ale faktem zůstává, že existují lidé, kteří si myslí, že je pro dítě lepší, aby mělo maminku a tatínka než tři tatínky. Myslí si, že je lepší, aby muž vydržel s jednou manželkou, než aby prováděl každých pár let „upgrade“ a podobně staromódní názory mají i na další životní oblasti. A zůstává faktem, že i takoví lidé chodí k volbám. Pokud k nim nepatříte, vlastně už nemusíte číst dál.